Moskva - Na poloostrov Krym přicestovala skupina deseti francouzských poslanců. Jde o první parlamentní delegaci z některé ze zemí Evropské unie po loňské anexi poloostrova Ruskem. Zatímco francouzská diplomacie už v předvečer návštěvy cestu odsoudila, Moskva ji označila za „příspěvek k objektivnímu posouzení situace“.
Na Krymu je parlamentní delegace členské země EU - poprvé od anexe
Delegaci, která se na okupovaném území zdrží do soboty, vede opoziční pravicový poslanec Thierry Mariani. Zastupitelé budou v Simferopolu jednat s krymským vedením dosazeným Moskvou, navštíví opuštěný francouzský vojenský hřbitov u Sevastopolu a budou odpočívat v rezidenci ruských carů Livadija v Jaltě.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ve středu prohlásil, že je plánovanou cestou šokován a distancoval se od ní. Stejný názor vyjádřila i socialistická šéfka zahraničního výboru parlamentu Elisabeth Guigouová, podle níž delegace nezastupuje parlament ani francouzskou vládu.
Mariani byl zvolen do parlamentu za Francouze žijící v zahraničí, jeho volebním obvodem je tak technicky i Rusko a Ukrajina. „Prvním pravidlem demokracie je rozdělení moci. Nereprezentujeme vládu ani parlament jako celek. Stanovisko ministerstva zahraničí respektujeme, ale jsme svobodní poslanci,“ řekl Mariani před cestou na Krym.
Thierry Mariani na brífinku po jednání se šéfem Státní dumy
Šéf Státní Dumy: Krym v letech 1991-2014 anektovala Ukrajina
Rusko zájezdu francouzských poslanců tleská. Před odjezdem na Krym je v Moskvě přijal šéf dolní parlamentní komory (Státní dumy) Sergej Naryškin. Ten v rozhovoru s Marianim prohlásil, že Krymský poloostrov ve skutečnosti neanektovalo Rusko, nýbrž Ukrajina. „Jsem přesvědčen, že lidé (na Krymu) vám upřímně řeknou, co cítili a v čem žili celých 23 let v letech 1991 až 2014, kdy v důsledku řady okolností Krym ve skutečnosti anektovala Ukrajina, byť pokojnou cestou,“ řekl Naryškin podle agentury TASS.
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu. Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla od té doby ruská černomořská flotila v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
Loňské události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením. V únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament pak loni 1. března schválil Putinův záměr nasadit na Krymu vojáky - kvůli údajné potřebě chránit životy tamějších Rusů.
V polovině března se pro připojení Krymu k Ruské federaci vyslovilo v referendu 96,77 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení k Rusku oficiálně stvrdila 21. března ruská Rada federace (horní komora parlamentu), která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce.
Poloostrov má rozlohu asi 27 000 kilometrů čtverečních (zhruba jako Morava a Slezsko) a žije zde přes 2,4 milionu lidí. Z toho je podle sčítání lidu z roku 2001 zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů.