Moskva - Na poloostrov Krym přicestovala skupina deseti francouzských poslanců. Jde o první parlamentní delegaci z některé ze zemí Evropské unie po loňské anexi poloostrova Ruskem. Zatímco francouzská diplomacie už v předvečer návštěvy cestu odsoudila, Moskva ji označila za „příspěvek k objektivnímu posouzení situace“.
Delegaci, která se na okupovaném území zdrží do soboty, vede opoziční pravicový poslanec Thierry Mariani. Zastupitelé budou v Simferopolu jednat s krymským vedením dosazeným Moskvou, navštíví opuštěný francouzský vojenský hřbitov u Sevastopolu a budou odpočívat v rezidenci ruských carů Livadija v Jaltě.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ve středu prohlásil, že je plánovanou cestou šokován a distancoval se od ní. Stejný názor vyjádřila i socialistická šéfka zahraničního výboru parlamentu Elisabeth Guigouová, podle níž delegace nezastupuje parlament ani francouzskou vládu.
Mariani byl zvolen do parlamentu za Francouze žijící v zahraničí, jeho volebním obvodem je tak technicky i Rusko a Ukrajina. „Prvním pravidlem demokracie je rozdělení moci. Nereprezentujeme vládu ani parlament jako celek. Stanovisko ministerstva zahraničí respektujeme, ale jsme svobodní poslanci,“ řekl Mariani před cestou na Krym.
Šéf Státní Dumy: Krym v letech 1991-2014 anektovala Ukrajina
Rusko zájezdu francouzských poslanců tleská. Před odjezdem na Krym je v Moskvě přijal šéf dolní parlamentní komory (Státní dumy) Sergej Naryškin. Ten v rozhovoru s Marianim prohlásil, že Krymský poloostrov ve skutečnosti neanektovalo Rusko, nýbrž Ukrajina. „Jsem přesvědčen, že lidé (na Krymu) vám upřímně řeknou, co cítili a v čem žili celých 23 let v letech 1991 až 2014, kdy v důsledku řady okolností Krym ve skutečnosti anektovala Ukrajina, byť pokojnou cestou,“ řekl Naryškin podle agentury TASS.
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu. Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla od té doby ruská černomořská flotila v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
Loňské události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením. V únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament pak loni 1. března schválil Putinův záměr nasadit na Krymu vojáky - kvůli údajné potřebě chránit životy tamějších Rusů.
V polovině března se pro připojení Krymu k Ruské federaci vyslovilo v referendu 96,77 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení k Rusku oficiálně stvrdila 21. března ruská Rada federace (horní komora parlamentu), která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska. Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce.
Poloostrov má rozlohu asi 27 000 kilometrů čtverečních (zhruba jako Morava a Slezsko) a žije zde přes 2,4 milionu lidí. Z toho je podle sčítání lidu z roku 2001 zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů.
