Brusel čeká kvůli migrantům dlouhá noc. Sobotka i další kvóty odmítli

Brusel - Česká republika nadále odmítá návrhy na povinné přerozdělování uprchlíků. Premiér Bohuslav Sobotka na večerním jednání lídrů EU zopakoval svůj názor, že kvóty, které v květnu navrhla Evropská komise, nejsou řešením nynější migrační krize. Návrhy na summitu zřejmě neprojdou ani podle názoru stálého předsedy jednání Donalda Tuska. Bruselská schůze nadále probíhá, podle diplomatů se dá očekávat debata dlouho do noci.

„Na Evropské radě jsem právě odmítl kvóty,“ napsal krátce před 23. hodinou český premiér. Mezi způsoby řešení podle něj naopak patří zajištění skutečného fungování vnější hranice schengenského prostoru. Dalším bodem, který premiér zmínil, je nutnost zajistit návrat těch migrantů, kteří do Evropy přijeli z ekonomických důvodů a nemají právo na azyl.

Bohuslav Sobotka:

„Řešení krize může přijít pouze tehdy, pokud se bude dobře zajišťovat vnější hranice Schengenu. Vnější hranice Schengenu musí fungovat. Řešení může přijít pouze tehdy, pokud se budou vracet ekonomičtí migranti, kteří nezískají uvnitř Evropské unie právo na azyl. Musí se vracet do zemí původu. Jiné řešení podle mého názoru fungovat nebude.“

Předseda české vlády zmínil také nutnost zásahu proti sítím pašeráků lidí jak na evropském území, tak na moři. Podle evropské agentury Frontex od počátku roku se do Itálie dostalo dalších více než 47 000 nelegálních imigrantů a do Řecka více než 48 000. Sobotka se vyslovil také pro zřízení středisek mimo evropské území, kde by žadatelé o azyl mohli čekat, zda jej skutečně získají.

Migraci podle předsedy vlády nezastaví kvóty ani přerozdělování. „My jsme jako ČR proti povinnému přerozdělování uprchlíků v rámci EU, takto budu na jednání vystupovat,“ řekl dnes premiér novinářům.

Povinné kvóty, které komise navrhla počítat podle počtu obyvatel přijímajících zemí, jejich ekonomického výkonu či dříve udělených azylů, ale zřejmě na summitu neprojdou ani podle názoru stálého předsedy jednání Donalda Tuska. Proti není jen Česko, na něž by takto připadlo přes 1300 lidí, ale také další země EU.

Tusk: Solidarita bez obětí je pokrytectví

Tusk zdůraznil, že dobrovolné kvóty budou fungovat jen v případě, že se do řešení problému s přívalem uprchlíků zapojí všechny země a přijdou s konkrétními a závaznými návrhy. Dodat by je podle něj měly do konce července. „Solidarita bez nutných obětí je jen čistým pokrytectvím, nepotřebujeme prázdná slova o solidaritě, ale závazky a čísla,“ dodal.  „Potřebujeme komplexní a koordinovaný přístup, Británie v něm bude hrát svou roli,“ sdělil britský premiér David Cameron, jehož vláda povinné kvóty rovněž odmítá.

Německá kancléřka Angela Merkelová je naproti tomu toho názoru, že návrhy Evropské komise jdou správným směrem. „Potřebujeme více solidarity a také potřebujeme bojovat s příčinou,“ řekla při příjezdu na jednání. Evropa si ale podle ní nemůže dovolit, aby řešení problému s uprchlíky vyvolalo napětí mezi jednotlivými zeměmi. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová pak připustila, že návrhy na boj s imigrační vlnou „nejsou dokonalé“, přesto prý jsou určitou revolucí. „Pokud to není trapné, tak je to smutné,“ řekl k odmítavému postoji visegrádských zemí a Pobaltí předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Návrh závěrů summitu dosud počítal s tím, že v příštích dvou letech by země EU převzaly od Itálie a Řecka 40 000 migrantů. Do konce příštího měsíce by se podle návrhu mělo rozhodnout, jak si je rozdělí. Ani tato „měkčí“ varianta se ale českým diplomatům nelíbí. „Pokud v závěrech zůstane povinné přerozdělování, pak mé stanovisko k těmto závěrům bude negativní,“ řekl Sobotka. Nesouhlasil by ani s dočasným spuštěním systému kvót, byla by to podle něj pouze cesta k trvalému přerozdělovacímu mechanismu. Podle premiéra by otázka migrace měla zůstat v kompetenci národních vlád. „Jednoznačně se odmítáme vzdát kontroly nad přílivem migrantů do České republiky. Nechceme, aby o tom rozhodovali v Bruselu, protože si myslíme, že by to dále poškodilo integritu EU. Jakmile schválíme kvóty, tak to znamená pozvánku pro další ekonomické migranty do Evropy. Evropa na ně není připravena,“ uvedl premiér ještě před odletem do Bruselu.

Migrační problematika dominuje prvnímu jednacímu dni summitu Evropské unie v Bruselu. Evropská reakce na migrační krizi a na více než 100 000 lidí, kteří od počátku roku přepluli Středozemní moře do Itálie a do Řecka, má mnoho částí a je pravděpodobné, že se političtí lídři dohodnou spíše na tom, že závazky jednotlivých zemí ohledně počtu přijatých uprchlíků budou dobrovolné.

Prezidenti a premiéři osmadvacítky ale mají na stole i další otázky, jako je prohlubování hospodářské a měnové unie či společná bezpečnostní politika. Jednání summitu nepochybně ovlivní vyjednávání zadluženého Řecka s trojicí věřitelských institucí.

Vydáno pod