New York - Americké ministerstvo obrany připravuje plán na rozmístění tanků, bojových vozidel a dalších těžkých zbraní pro až 5000 svých vojáků v pobaltských zemích a dalších několika spojeneckých státech východní Evropy. Napsal to v sobotu list The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a vládní představitele východoevropských členů NATO.
Spojené státy americké chtějí podle listu zastrašit možnou ruskou agresi ve východní Evropě. „Pentagon je připraven umístit bojové tanky, válečná vozidla pro podporu pěchoty a jiné těžké zbraně pro 5000 amerických vojáků v Pobaltí a v zemích východní Evropy,“ napsali reportéři NYT (celý článek v angličtině najdete zde).
Od USA a Severoatlantické aliance (NATO) to má to být dosud nejvýznamnější poselství Rusku, že jsou odhodlány bránit nové členy aliance, kteří dříve patřili do sovětského bloku. Washington přiměla k novým vojenským krokům loňská ruská anexe Krymu i pokračující ozbrojená intervence na východě Ukrajiny, kterou však Moskva popírá.
Po rozšíření NATO o baltské státy v roce 2004 se USA a NATO vyhýbaly trvalému umístění vojenských zařízení a jednotek na východě aliance a usilovaly raději o různé formy partnerství s Ruskem. Množství výzbroje, které by se mělo v těchto zemích umístit, je sice malé ve srovnání s tím, co by tam mohlo v krátké době dostat Rusko, bude to však podle analytiků věrohodný signál amerického závazku tyto členy bránit.
- „Je to velmi významný posun. A pro nervózní spojence to bude přiměřené ujištění,“ řekl listu penzionovaný admirál a bývalý vrchní velitel sil NATO James G. Stavridis, který působí na škole práva a diplomacie Tuftsovy univerzity.
Množství rozmístěné techniky a vojsk by bylo srovnatelné s tím, co Spojené státy udržovaly v Kuvajtu více než desetiletí od irácké invaze v roce 1990. Návrh Pentagonu vyžaduje souhlas ministra obrany USA Ashtona Cartera a prezidenta Baracka Obamy. Podle vysoce postavených činitelů Pentagonu by ale návrh mohli posuzovat už ke konci tohoto měsíce ministři obrany zemí NATO na plánovaném zasedání v Bruselu.
Šéf Pentagonu: Sankce nezabírají
Před týdnem americký ministr obrany Ashton Carter uvedl, že Spojené státy musejí přijmout nové kroky v reakci na ukrajinský konflikt, protože hospodářské sankce ani další iniciativy Západu nepřiměly ruského prezidenta Vladimira Putina ke změně chování. Carter prohlásil, že Pentagon sleduje situaci na Ukrajině podrobně a dělá si obavy o „budoucí vývoj věcí“, zejména po vystupňování bojů za poslední měsíce. Více čtěte zde.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase obvinil Moskvu, že posílá povstalcům na východní Ukrajině nové vyspělé zbraně, včetně dělostřeleckých a protiraketových systémů. Dále uvedl, že Rusko nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli.
Ruský prezident Vladimir Putin se brání. V rozhovoru pro italský list Corriere della Sera odmítl, že by Rusko plánovalo napadnout některou ze zemí NATO. „Pokud jde o obavy některých zemí z možných agresivních akcí Ruska, myslím, že jen člověk, který není zdravý, … si může představit, že by Rusko najednou napadlo NATO,“ prohlásil šéf Kremlu.
