Dilema kvůli odposlechům: NSA možná bude muset přestat „špehovat“

Washington - Americké vládě hrozí, že nebude moci využívat informace v boji proti terorismu a špionáži, které získává sporným hromadným sledováním elektronické komunikace. V neděli totiž vyprší lhůta platnosti několika částí tzv. vlasteneckého zákona. Sněmovna reprezentantů úpravu schválila, v Senátu ale záměr neprošel. Komora se proto sejde znovu v neděli, jen několik hodin předtím, než zákon přestane platit.

Bezpečnost versus osobní svoboda. Tentokrát se nejedná jen o bitvu o základní hodnoty, ale také o každou sekundu. Agentura NSA tvrdí, že v neděli těsně před čtvrtou hodinou odpolední bude muset začít vypínat své servery, pokud Senát nerozhodne jinak. Ten se ale sejde jen chvíli před tím a na odvrácení nových pořádků bude mít pár hodin.

„Tyto programy poskytly v minulosti cenné informace. Jsou to klíčové nástroje pro bezpečnost Američanů,“ apeluje na senátory mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Senát podle Bílého domu hraje ve věci americké bezpečnosti ruskou ruletu. Vláda do boje nasadila všechny své páky a do neděle chce přesvědčit zákonodárce, aby jí toto kladivo na teroristy nebrali.

Návrh masový sběr dat nezastaví, pouze připraví NSA o monopol

Podle nového návrhu mají být metadata o hovorech (telefonní čísla volajících, délka hovorů) ve velkém shromažďována i nadále, ovšem ne přímo pod patronací NSA. Ta by musela o přístup k nim žádat speciální soud, a to pouze v případě podezření na závažnou trestnou činnost.

5 minut
Horizont: Konec odposlechů v USA?
Zdroj: ČT24

Tzv. vlastenecký zákon se zrodil po 11. září. Spojené státy měl chránit před opakováním podobné tragédie. Po skandálu s hromadným sledováním ale visí život některých jeho částí na vlásku. 

„Nejspornější část, která se týkala shromažďování informací o telefonické výměně v rámci jedné vládní databáze, už reformoval. tzv. zákon o svobodě,“ připomněl americký prezident Obama úpravy kritizovaných částí zákona.

Některé senátory ale ani tyto dílčí změny nepřesvědčily a plošné sbírání dat odmítají. Spory navíc panují i mezi samotnými republikány.

Není to poprvé, co se ve Washingtonu rozhoduje o zásadních věcech pro fungování země za pět minut dvanáct. Nezvyklé je ale to, že o tomto blížícím se okamžiku věděli všichni několik let dopředu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 26 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...