Berlín – Padesáté výročí oficiálního navázání diplomatických vztahů mezi Německem a Izraelem si v těchto dnech připomněl na státní návštěvě v Berlíně izraelský prezident Reuven Rivlin. V předvečer výročí uzavřely obě země smlouvu na čtyři válečné lodě za víc než 400 milionů eur. „Co se podařilo za minulých 50 let mezi našimi zeměmi, je zázrak,“ konstatoval Rivlinův protějškem Joachim Gauck.
Co se za 50 let podařilo mezi Německem a Izraelem, je zázrak
Odškodnění za hrůzy holocaustu a navázání vztahů s Izraelem znamenalo pro Západní Německo vstupenku zpět mezi civilizované státy. Země, kde vznikl plán na vyvraždění Židů, je dnes nejvěrnějším evropským spojencem Izraele a s výjimkou USA a Číny i největším obchodním partnerem.
Zlomem se stal rok 1952, kdy izraelský premiér David Ben Gurion s německým kancléřem Konradem Adenauerem podepsali dohodu o reparacích. Německo následně za holocaust vyplatilo přes 25 miliard eur na odškodném. Normalizaci vztahů narušil šok na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, kdy chyby německé policie stály život jedenáct izraelských sportovců. Dnes je Berlín nejbližším partnerem Izraele, hned po Americe - v obchodě, politice ale také vojenské technice - především té námořní.
Spojenectví má ale i trhliny. Většina Němců kritizuje politiku současné izraelské vlády vůči Palestincům, každý třetí ji dokonce srovnává s nacismem. „Zatímco Němci si ze své minulosti vzali poučení 'už nikdy víc válku', tedy v zásadě pacifistický pohled na svět, Izraelci naopak mají heslo 'už nikdy jako oběti',“ vysvětluje odborník na Izrael Stephan Vopel.
Zároveň ale židovský Berlín zažívá největší boom od nástupu nacismu. Architekt Italy Friedmann je jedním ze 17 tisíc Izraelců, kteří se v posledních letech přestěhovali do německé metropole. Německo už pro něj není zemí nepřátel, přestože jeho babička o zážitcích z koncentračních táborů do smrti nedokázala hrůzou mluvit.
Rivlin a Gauck varovali před vzestupem antisemitismu
Rivlin a Gauck v úterním společném novinovém rozhovoru varovali před sílícím antisemitismem v Evropě a ve světě. Rozhovor otiskly německý deník Bild a izraelský Jediot achronot. „Na celém světě přibývá protiizraelských a protižidovských sloganů,“ varovali prezidenti. „Antisemitská zatrpklost a agrese vůči Židům v některých částech Evropy včetně Německa mě velmi znepokojují,“ řekl deníkům Gauck. „Každý z nás, v kteroukoli chvíli, musí jasně říct: Nechceme antisemitismus a nebudeme ho v Německu tolerovat,“ dodal. „Měli bychom v celém svobodném světě bít na poplach, zvláště v Evropě vzhledem k její minulosti, která vůbec není tak vzdálená,“ řekl Rivlin, který Německo označil za „maják demokracie ve světě“.
Izraelský prezident měl na programu také setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou, v pondělí mimo jiné položil věnec u nástupiště číslo 17 na železniční stanici v berlínské čtvrti Grunewald. V době holocaustu odtud odváželi berlínské Židy do koncentračních táborů v Osvětimi a Terezíně.