Alexandria (Virginia) – Vleklý zápas české justice o vydání Kevina Dahlgrena se může podle zjištění České televize už 17. dubna dostat do dalšího kola. Američan je podezřelý ze čtyřnásobné vraždy v brněnské čtvrti Ivanovice z května 2013. Soud ve Virginii by měl příští týden rozhodnout o stížnosti, kterou obviněný podal proti vazbě a vydání do České republiky. Státní zástupce navrhl stížnost zamítnout.
Stížnost Dahlgrena bude soud projednávat příští týden
Dahlgren měl podle policejního spisu v Brně-Ivanovicích zabít svou sestřenici a další tři členy rodiny. Po návratu do USA ho v květnu 2013 na základě vydaného zatykače ihned zadržela FBI. V září sice tamní soud rozhodl o tom, že jeho vydání nic nebrání, jeho obhájci ale obratem podali stížnost. V ní Dahlgren nesouhlasí nejen s vydáním, ale také s vazbou. Státní zástupce tady podle posledních informací příští týden znovu doporučí tuto stížnost zamítnout.
Pokud by k tomu došlo, případ se poprvé od května 2013 posune do fáze, kdy by se Dahlgren mohl poprvé proti postupu amerických úřadů odvolat. Dahlgrenovi právníci sice budou moci celý proces znovu pozdržet a odvolat se k jinému soudu ve Virginii, při dalším zamítnutí by ale už definitivně rozhodovalo ministerstvo.
O Dahlgrenově stížnosti se rozhodne příští týden (zdroj: ČT24)
Čeští kriminalisté vyšetřování už ukončili a po podání žádosti už nic dalšího dělat nemohou. Nezbývá než čekat na výsledek extradičního řízení. Obhajoba se totiž snaží dosáhnout toho, aby bylo Dahlgrenovo zadržení v USA označeno za nezákonné, a tím i následná vazba a vydávací proces. Otázku viny americký soud neřeší, rozhoduje pouze o tom, zda je žádost o vydání oprávněná.
I kdyby se soud Dahlgrena rozhodl nevydat, případ by přesto skončil u soudu. „V Česku by proběhlo soudní řízení. Pokud by byl rozsudek odsuzující, tak by nemohl být vykonán do doby, než by byl pan Dahlgren zadržen a dopraven na české území,“ popsal český obhájce Kevina Dahlgrena Richard Špíšek. Zadržet by ho ale bylo možné jen v případě, že by vycestoval do Evropy, kde by na něj byl vydán evropský zatykač. Jinými slovy - pokud by neopustil USA, zůstal by mladík na svobodě.
Policisté v květnu 2013 objevili uvnitř rodinného domu v Ivanovicích čtyři těla - manželů Veroniky a Martina a jejich synů Filipa a Davida. V domě chyběl jen Veroničin bratranec Kevin Dahlgren, který k rodině přicestoval z USA na prázdniny. Poté z Brna odjel taxíkem na vídeňské letiště, odtud odletěl do Washingtonu. Všechny důkazy podle kriminalistů ukazují právě na Dahlgrena. Ten celou dobu popírá, že by rodinu zavraždil. Tvrdí, že si šel zaběhat a příbuzné, u nichž asi tři týdny bydlel, při návratu našel mrtvé. Pak údajně ve zmatku uprchl.
Rodina Kevina Dahlgrena
PŘETAHOVANÁ O STÍHANÉ
Musejí státy vydávat své občany ke stíhání do jiné země?
Nikoliv. Naopak se vychází z principu, že země mohou vydání svého občana odmítnout. Některé to dokonce mají uzákoněno - zakazuje to například ústava Ruska, ale vydávání českých občanů ke stíhání do ciziny zakazuje také české právo.
Jak to funguje v rámci EU?
Evropské země mohou využít evropský zatýkací rozkaz, který vzájemné předávání stíhaných lidí zjednodušuje a urychluje. České zákony umožňují na základě tohoto rozkazu předat českého občana jinému státu EU.
Vyhne se nevydaný člověk trestu?
Nutně ne. Mezinárodní právo vychází z principu „vydat, nebo stíhat“. Pokud tedy stát podezřelého nevydá do země, která jej chce stíhat, měl by to učinit sám, a to podle vlastního práva.
Justice
Jak probíhá vydávání cizinců do jiné země?
Vesměs podle smluv mezi jednotlivými zeměmi či více státy a práva státu, ve kterém se stíhaný nachází. Důležité je, že státy takové žádosti vyhoví jen v případě, že mohou od druhé země očekávat stejnou vstřícnost, pokud by od něj samy žádaly o vydání stíhaného člověka. Konkrétní čin musí být trestný v obou zemích a v žádné nesmí být promlčený. Státy, které zakázaly trest smrti, také mnohdy nevydávají lidi ke stíhání tam, kde by jim absolutní trest za daný čin hrozil, pokud dotyčná země nedá dostatečné záruky, že k takovému odsouzení či popravě nedojde. Státy také nevydávají lidi, kterým poskytly azyl po útěku ze země, která o ně žádá.
Co když o stejného člověka žádá více zemí?
Záleží na rozhodnutí státu, který by měl dotyčného vydat. Přihlíží se například k pořadí, v němž žádosti přišly. Smůlu ale může mít země, která žádá o svého občana a přitom vlastní lidi podle zákona nevydává. Přednost může dostat jiný stát, u kterého je šance, že pak stíhaného vydá do jeho domovské země.
Jak podmínky pro vydání svých občanů mají USA?
Pro vydávání občanů Spojených států do Evropy fungují obecně o něco přísnější podmínky. USA jsou ochotné vydat stíhanou osobu zejména v případech souvisejících s terorismem. Podobnou vstřícnost totiž požadují i od druhé strany. Pro extradici ze Spojených států je také důsledně vyžadován princip teritoriality. Úřady proto chtějí komunikovat primárně se státy, kde se trestný čin stal. O případném vydání rozhodují soudy, definitivní povolení posléze musí vydat i ministerstvo zahraničí. Donedávna navíc základ smlouvy mezi ČR a USA představovala verze z 20. let minulého století – a tudíž „neznala“ řadu trestných činů, se kterými dnes běžně právo pracuje.
GALERIE
Radovan Krejčíř před soudem v JAR autor: Werner Beukes, zdroj: ČTK/SAPA
GALERIE
Roman Polanski zdroj: Cannes
STÍHÁNÍ NA DÁLKU: ZNÁMÉ PŘÍPADY
Tomáš Pitr: Když měl Pitr v červnu 2007 nastoupit do pankrácké věznice svůj pětiletý trest, utekl do zahraničí. Dopaden byl dne 26. července 2010 ve Švýcarsku, kde byl následně vyšetřován pro podezření z korupce v kauze „Mostecká Uhelná“ a umístěn do vazby. Dne 4. dubna 2012 byl převezen zpět do Česka do vazební věznice v Brně.
Viktor Kožený: O jeho vydání z Bahamských ostrovů k trestnímu stíhání zatím neúspěšně žádají současně Česká republika a Spojené státy americké.
Roman Krejčíř: Česká republika v současnosti žádá o jeho vydání z Jihoafrické republiky, kdy je také stíhán.
Roman Polanski: Známého režiséra dlouhodobě Francie odmítá vydat do USA, před pěti lety bylo zamítnuto také jeho vydání ze Švýcarska, kde byl na základě amerického zatykače zadržen.
Manuel Noriega: Někdejšího panamského diktátora Spojené státy odvezly do USA při invazi do Panamy. O jeho vydání později žádala Panama i Francie, kam jej v roce 2010 USA vydaly. Ve Francii strávil rok ve vazbě, následně jej země vydala do Panamy.
Adolf Eichmann: Izrael vydávací řízení obešel - pro někdejšího nacistického funkcionáře si do Argentiny přijeli agenti Mosadu a unesli jej do Izraele. Tam byl odsouzen a popraven.
Hámid bin Abdal Sání: Katarský princ byl v ČR nepravomocně odsouzen za zneužívání nezletilých dívek, ale tehdejší ministr spravedlnosti nařídil předání případu do Kataru. Tamní prokurátor poté rozhodl o ukončení stíhání s tím, že dostatečným trestem již bylo vyšetřování prince v Česku.