Soud zamítl dovolání Koženého, vyměřený trest 10 let dál platí

Brno - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého prezidenta harvardských fondů Viktora Koženého a jeho kolegy Borise Vostrého. Definitivně tak potvrdil tresty deset a devět let vězení za podvody s cennými papíry. Škoda způsobená Harvardskému průmyslovému holdingu (HPH) přesáhla deset miliard korun. Kožený i Vostrý však byli souzeni jako uprchlí, žijí v zámoří.

Nejvyšší soud označil dovolání za zjevně neopodstatněné. „Pokud argumentovali tím, že vydáním daného rozsudku bylo porušeno právo na spravedlivý proces, pak tomu nelze přisvědčit,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Oba muži mají ještě možnost podat ústavní stížnost, museli by však argumentovat porušením základních práv.

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. Ještě v roce 1995 měly fondy akcie 51 českých podniků a akcionáři věřili, že se investováním do těchto atraktivních a prosperujících firem zhodnotí jejich finanční prostředky. Fondy však začaly z Koženého iniciativy převádět akcie na kyperské společnosti, ve kterých byl angažován. Cenné papíry těchto podniků však nebyly veřejně obchodovatelné, podle předsedy odvolacího senátu Radka Hartmanna pak neměly pro holding žádnou cenu.

Kožený postupně získal moc nad velkou částí české ekonomiky, a když republiku v roce 1994 opouštěl, počítal se jeho majetek v miliardách korun. V červenci 2010 rozhodl Městský soud v Praze, že Kožený a jeho bývalý kolega Boris Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení, loni odvolací soud trest Koženému potvrdil a Vostrému o rok snížil. Kožený má také zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Česká justice požádala bahamské úřady o Koženého vydání.

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Stíhán je i v USA, kde je obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamy jej však dosud nevydaly. Vostrý žije ve středoamerickém státě Belize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 3 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 4 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 6 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za výrobu drog čeká 21 lidí soud. Z ciziny měli dovézt metráky léků a chemie

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.
před 9 hhodinami
Načítání...