Putin: Po anexi Krymu jsem byl připraven mobilizovat jaderné zbraně

Moskva – Rusko nevědělo, jak na anexi Krymu zareaguje Západ. Putin byl proto připraven uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Ruský prezident to uvádí v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který dnes ve 22:00 odvysílá ruská televize Rossija 1. Putin okomentoval i záchranu proruského ukrajinského prezidenta – Viktora Janukovyče prý chtěli zabít organizátoři protestů na Ukrajině. A přiznal nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace ukrajinského poloostrova.

Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Putin v nedávno zveřejněném klipu otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči. Ve filmu teď ruský prezident zmiňuje záchranu Janukovyče.

Ukrajinský exprezident se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Prostě by ho zabili,“ prohlásil ruský prezident. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ podotkl Putin. Janukovyče neodsoudil, následky jeho nečinnosti ale označil za „těžké“. 

„Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat“  

Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu prý vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.  

Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. „Abychom blokovali a odzbrojili 20 tisíc dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin.   

Ruský prezident zároveň opět obvinil Spojené státy, že stojí za svržením Janukovyče a podporují prozápadní opozici. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu. 

Ruská mezikontinentální raketa
Zdroj: ČTK/AP/ARTYOM KOROTAYEV

Putin o možné pohotovosti jaderných zbraní: „Přinutili nás k tomu“

Po anexi byl podle svých slov připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Nebylo totiž hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. „Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy,“ řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: „Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu.“ Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní
ochrany Bastion.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností: „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“  

Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.

„Zmizení“ Putina: Má ruský prezident potíže se zády? Nebo chřipku?

Putin se už deset dní neobjevil na veřejnosti. Jeho „zmizení“ provází záplava spekulací. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k převratu a Putin je za mřížemi. Další zprávy hovoří o tom, že se prezidentově milence narodila ve Švýcarsku dcera. Rakouský deník Kurier na svém webu tvrdí, že se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že má prezident problémy se zády. Pomoci se mu prý snaží rakouský lékař, který kvůli tomu odletěl do Moskvy.

Novou informaci přinesla dnes televize Dožď Putin. Putin podle ní odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom
potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou prý neúspěšné.

Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Putin „zmizel“ krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. Kurier k tomu poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Mluvčí Kremlu s komentáři skončil
  
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dosavadní fámy popřel. Označil je za důsledek jarní únavy žurnalistů. Podle agentury APA se už nechce k žádným zprávám na toto téma vyjadřovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budapešť nevrátí Kyjevu zabavené peníze. Přiznává, že případ souvisí s Družbou

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.
před 6 mminutami

Za útok na koncertní sál uložil ruský soud doživotí patnácti lidem

Ruský vojenský soud ve čtvrtek uložil doživotní tresty čtyřem autorům teroristického útoku na koncertní sál Crocus City Hall v Krasnogorsku v roce 2024. Informovala o tom státní agentura TASS. Doživotí dostalo i jedenáct dalších lidí, jak chtěla obžaloba. Útok na předměstí Moskvy si vyžádal 149 životů.
10:11Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ropa dál zdražuje. Trump surovinu plánuje uvolnit z amerických rezerv

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad sto dolarů za barel, kolem 7:30 SEČ potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat rostoucí ceny.
08:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Čína schválila zákon o etnické jednotě. Dle kritiků oslabí menšiny

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.
před 24 mminutami

Ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům nacházejí uplatnění na Blízkém východě

Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie požádaly Kyjev o pomoc s obranou proti íránským dronům a podle mluvčího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského už tam ukrajinští odborníci působí. Deníku New York Times zároveň Zelenskyj řekl, že se ukrajinští experti podílejí na ochraně americké základny v Jordánsku před stejnou hrozbou.
před 49 mminutami

Izrael znovu udeřil na Bejrút. Hizballáh mířil na centrálu Mossadu

Bejrút a jeho okolí v noci na čtvrtek čelil intenzivnímu bombardování ze strany Izraele, které zabilo nejméně jedenáct lidí. Zraněných je přes třicet. Napsal to ráno libanonský deník L’Orient-Le Jour, podle kterého o mrtvých informovalo ministerstvo zdravotnictví. Šíitské teroristické hnutí Hizballáh v odvetě vypálilo salvu raket na izraelskou vojenskou základnu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoIzraelci se kvůli íránským raketám uchylují do krytu několikrát denně

Izrael čelí balistickým střelám z Íránu, které jsou násobně ničivější než rakety, které na židovský stát dříve odpalovalo teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy. Obyvatele na útoky vždy upozorní telefon, druhou fázi poplachu již ohlašují sirény a lidé se musí schovat do krytů. Tyto situace jsou náročné pro rodiny s dětmi, před raketami se s nimi musí schovávat několikrát denně. Přes den se sousedé snaží děti rozptýlit. Zato v noci panuje v krytech ticho – lidé v polospánku čekají na konec poplachu s vědomím, že za pár hodin je to čeká znovu.
před 3 hhodinami

Dron zasáhl čtvrť v Dubaji, další hlásí Saúdská Arábie a Kuvajt

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť. Výskyt dronů zaznamenala i Saúdská Arábie, která dvacítku z nich sestřelila, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů. Dva zasažené tankery ve svých vodách hlásil ve středu večer také Irák.
00:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...