Putin: Po anexi Krymu jsem byl připraven mobilizovat jaderné zbraně

Moskva – Rusko nevědělo, jak na anexi Krymu zareaguje Západ. Putin byl proto připraven uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Ruský prezident to uvádí v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který dnes ve 22:00 odvysílá ruská televize Rossija 1. Putin okomentoval i záchranu proruského ukrajinského prezidenta – Viktora Janukovyče prý chtěli zabít organizátoři protestů na Ukrajině. A přiznal nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace ukrajinského poloostrova.

Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Putin v nedávno zveřejněném klipu otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči. Ve filmu teď ruský prezident zmiňuje záchranu Janukovyče.

Ukrajinský exprezident se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Prostě by ho zabili,“ prohlásil ruský prezident. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ podotkl Putin. Janukovyče neodsoudil, následky jeho nečinnosti ale označil za „těžké“. 

„Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat“  

Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu prý vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.  

Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. „Abychom blokovali a odzbrojili 20 tisíc dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin.   

Ruský prezident zároveň opět obvinil Spojené státy, že stojí za svržením Janukovyče a podporují prozápadní opozici. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu. 

Ruská mezikontinentální raketa
Zdroj: ČTK/AP/ARTYOM KOROTAYEV

Putin o možné pohotovosti jaderných zbraní: „Přinutili nás k tomu“

Po anexi byl podle svých slov připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Nebylo totiž hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. „Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy,“ řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: „Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu.“ Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní
ochrany Bastion.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností: „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“  

Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.

„Zmizení“ Putina: Má ruský prezident potíže se zády? Nebo chřipku?

Putin se už deset dní neobjevil na veřejnosti. Jeho „zmizení“ provází záplava spekulací. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k převratu a Putin je za mřížemi. Další zprávy hovoří o tom, že se prezidentově milence narodila ve Švýcarsku dcera. Rakouský deník Kurier na svém webu tvrdí, že se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že má prezident problémy se zády. Pomoci se mu prý snaží rakouský lékař, který kvůli tomu odletěl do Moskvy.

Novou informaci přinesla dnes televize Dožď Putin. Putin podle ní odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom
potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou prý neúspěšné.

Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Putin „zmizel“ krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. Kurier k tomu poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Mluvčí Kremlu s komentáři skončil
  
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dosavadní fámy popřel. Označil je za důsledek jarní únavy žurnalistů. Podle agentury APA se už nechce k žádným zprávám na toto téma vyjadřovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...