Z města zbyly jen ruiny. Debalceve opustila většina rebelů

Rozstřílené domy a zničená technika rozesetá na zemi – tak to vypadá v Debalceve, městě na východě Ukrajiny, které před pár dny dobyli proruští separatisté. Lidé se před boji skrývali ve sklepích, často neměli zásoby vody a jídla. Podle rebelů padly v bojích o město tisíce ukrajinských vojáků, Kyjev přiznal jen desítky.

Boje v Debalceve utichly. Přesto situace není zcela klidná. Na okrajích města stále probíhají přestřelky. Na místě totiž zůstali někteří ukrajinští vojáci, kteří se ještě nevzdali. „Ještě to tam musíme vyčistit, zůstalo jen málo,“ říká proruský separatista Igor. Někteří vzbouřenci jsou v Debalceve už téměř měsíc. „Kluci umírali, my jsme ve zdraví přežili,“ podotkl Vladimír. Zdejší boje považují za vůbec nejtěžší od začátku ukrajinské krize. 

Těžké boje proměnily město v ruinu. Týden intenzivního ostřelování zanechal stopy na každém kroku. Na hlavní ulici města – Leninově třídě – je všude zničená technika a především zničené domy. Prakticky žádný nezůstal nedotčený. „Všechno je zničené. Lidé jsou mrtví. Stále nacházíme oběti, které nikdo nestačil z domů a bytů odnést,“ prohlásil Edik, obyvatel Debalceve.

Místní se poslední čtyři dny a noci ukrývali ve sklepích, odkud vůbec nevycházeli. Boje sice utichly, ale řada z nich zůstává v podzemí. V jednom sklepě bylo 11 lidí. „Byty jsou zničené, nemáme kam jít. V bytě je minus deset, tady aspoň plus osm, deset,“ konstatovala obyvatelka Debalceve Tatjana. 

Byla to největší bitva na východě Ukrajiny. Počty obětí jdou možná do tisíců. Povstalci tvrdí, že v bojích padly dvě tisícovky ukrajinských vojáků, Kyjev ale takové informace nepotvrdil. Část vzbouřenců ve městě zůstala, většina jich ale odjela.

  • Kyjev obvinil Moskvu, že na východní Ukrajinu posílá další tanky a jednotky. Mají mířit k Novoazovsku ovládaném separatisty, odkud se otevírá cesta na Mariupol. Rusko přitom stále odmítá, že by se jakkoli přímo zapojovalo do bojů v Donbasu.
  • „V Debalceve a v jeho okolí jsme viděli opravdu hodně techniky. Ukrajinská byla většinou zničená a ta, která patří vzbouřencům, je do značné míry neoznačená. Nedokážeme vyhodnotit zemi původu,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas s tím, že řada expertů ale upozorňuje na skutečnost, že konflikt trvá už 11 měsíců a rebelové mají stále zbraní dost, což je podezřelé.

Ukrajinští dobrovolníci: Rusy jsme viděli u Abdějevky, nevzdáváme se

Ukrajinská armáda prý našla zbytky ruských dronů. „Poblíž Mariupolu jsme osobně ruské vojáky neviděl, jsou ale jisté náznaky. Naši vojáci objevili třeba miny, které pocházejí z Ruska,“ podotkl jeden z vojáků dobrovolníkých praporů na tiskové konferenci. Ruští vojáci prý byli brigádou spatřeni poblíž Abdějevky. „Mají vojenské nášivky, na kterých je napsáno DNR-LNR, a tak se maskují,“ konstatoval další voják. 

Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik

„Různorodost jednotek představuje obrovský problém. Ve chvíli, kdy nemáte vojáky podřízené jednotnému velení, které na druhou stranu není příliš schopné, tak si dobrovolnické prapory dělají víceméně, co chtějí. Přicházejí na frontu jen, když se jim chce, a bojují v oblastech, v nichž mají své vlastní zájmy. Jsou informace o tom, že eskalovaly situaci ve chvíli, kdy měly dodržovat podepsané příměří.“

Na internetu se po neúspěchu u Debalceve šíří zvěsti, že ukrajinská armáda ztrácí naději a vojáci nechtějí bojovat. „Co se týče praporu Aidar, mohu vás ujistit, že když byly boje kolem Debalceve, každý chtěl jít bojovat do tohoto regionu, ale nesměli jsme opustit náš sektor, aby se k nám nedostal nepřítel,“podotkl další člen ukrajinské armády. V praporu Aidar je asi 80 procent lidí, kteří se účastnili demonstrací na Majdanu. 

Vojáci jsou prý silní, optimističtí a připravení bojovat. Podle Dyčky se objevily zprávy, že se velení snaží vojáky motivovat třeba tím, že za každý kus zničené nepřátelské techniky dostanou finanční odměnu. „Prapor 37 plní rozkazy, nyní stavíme opevnění a jsme připraveni bránit naše pozice,“ uvedl na brífinku jeden z dobrovolníků. Hovořil prý s jedním americkým novinářem, který byl překvapen, že ukrajinští vojáci povstalce porážejí i se starou výbrojí a téměř zničenými zbraněmi. „To je pro nás největší pochvala,“ dodal.

Pozorovatelé OBSE tvrdí, že na stažení těžké techniky zatím nedošlo – pouze k jejímu přemisťování. Dohody v Minsku o příměří tak berou za své. Podle Dyčky selhalo politické vedení, když podepsalo dohodu s katastrofálními důsledky pro vojáky u Debalceve.

Konflikt na východní Ukrajině si podle aktuální bilance Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyžádal takřka 5 700 mrtvých a přes 14 tisíc zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 2 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 4 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 4 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 5 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...