Zaorálek: Boje v Mariupolu rozmetaly minské dohody
Zaorálek: Boje v Mariupolu rozmetaly minské dohody
Bez komentáře: Boje v Mariupolu
Boje mezi proruskými povstalci a ukrajinskou armádou, které tři čtvrtě roku zmítají východoukrajinským Donbasem, si za posledních jedenáct dní vyžádaly bezmála 300 obětí. Součástí této smutné statistiky je potom včerejší boj o Mariupol, přístav v Azovském moři, během kterého zemřelo minimálně 27 lidí. Povstalci se k útoku nejprve přihlásili, později svá slova dementovali.
„Prostor, který dnes Rusové ovládají, je poměrně omezený,“ reagoval na zprávy o včerejších událostech ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Útok na Mariupol by pro ně mohl řešit základní problém propojení Krymu a Doněcké a Luhanské oblasti. Může to být úmysl rozšířit obsazený prostor.“
Současná situace na Krymu je totiž krajně nevyhovující. Rusko černomořský poloostrov anektovalo loni v březnu, spojení s federací ovšem vede pouze přes Kerčský průliv, který spojuje Azovské a Černé moře. Námořní doprava a trajekty nestačí saturovat potřeby regionu ani jeho zásobování a most, který by měl Krym s ruskou Krasnodarskou oblastí spojit, vyroste nejdřív za tři roky. Ukrajinský Mariupol má potom strategicky významnou polohu na suchozemské cestě mezi Ruskem, Donbasem a Krymským poloostrovem.
Další sankce? Možné to je, říká Zaorálek
Někdejší ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra konstatoval, že Ukrajina vojenskou ofenzivu proruských separatistů očekávala, nepředpokládala ale, že přijde dřív než v březnu. Podle Vondry tak mohl Kreml a proruské síly Donbasu využít toho, že Západ upíná po střelbě v redakci Charlie Hebdo svou pozornost na Francii – a na nebezpečí islámského terorismu.
Boje o Mariupol včera odsoudila šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Podle Zaorálka dokonce „během hodin rozmetaly“ zářijové dohody z Minska, ve kterých se znesvářené strany dohodly na příměří a stažení těžkých zbraní z východoukrajinského konfliktu.
„Jde o ruské ambice zvýšit své postavení ve světě a být někým, kdo hraje daleko důležitější roli. Rusové mají představu o návratu ke 'koncertu velmocí'. Jediné, co můžeme dělat, je ale trvat na diplomatickém řešení,“ prohlašuje šéf české diplomacie a zároveň nevylučuje, že by Evropa v budoucnu mohla přistoupit k dalšímu kolu protikremelských sankcí, jakkoliv „je evidentní, že ani sankce a klesající ceny ropy nemusí odvrátit Rusko od jeho chování“.
