Krymští Tataři volají o pomoc: Jsme utlačováni, dokonce mizí lidé

Moskva - Menšina krymských Tatarů vyzvala na konferenci v Simferopolu generálního tajemníka OSN k pomoci proti údajným represím, kterým je vystavena ze strany ruské okupační správy. Tataři si po březnové ruské anexi stěžují na národnostní a náboženský útlak, jejich neoficiální šéf Mustafa Džemilev na Krym pět let nesmí. „Vypadá to tak, že vláda potřebuje loajalitu za každou cenu: lidé jsou zastrašovaní, krymskotatarské organizace také a dokonce mizí i lidé,“ popsal šéfredaktor tatarské sekce Rádia Svobodná Evropa Rim Gilfanov. „Do dvaceti mladých Tatarů zmizelo,“ dodal.

7 minut
Gilfanov k situaci na Krymu: Zmizelo skoro dvacet mladých Tatarů
Zdroj: ČT24

„Výbor pro práva krymskotatarského národa se obrátil na Spojené národy s tím, že se práva Tatarů na Krymu porušují čím dál tím víc,“ řekl Gilfanov, podle něhož jsou omezováni také krymskotatarští podnikatelé a výrazně se zhoršuje i ekonomická situace. „Jsou také problémy s užíváním krymskotatarského jazyka. Na Krymu se mluví stále rusky, ani ukrajinština ani krymskotatarština se ale nevyužívá,“ dodal.

Krymští Tataři jsou vystaveni únosům, fyzickému násilí a teroru, stojí v prohlášení, adresovaném rovněž nejvyšším představitelům Ukrajiny a Turecka. Násilně jsou krymští Tataři prý také verbováni do ruské armády. Představitelé krymských Tatarů proto žádají orgány OSN, aby zabránily jejich „vyhlazení“.

Bachčisaraj
Zdroj: ČT24/Kateřina Hubertová

Krymští Tataři žádají, aby měli možnost podávat žaloby k mezinárodním soudům. Rezoluce obsahuje výzvu ke svolání mezinárodní konference, která by se situací na okupovaném Krymu zabývala. „OSN s tím možná nic nebude moci udělat, protože Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta,“ domnívá se Gilfanov, podle něhož je ale výzva důležitá, protože svět dnes na Krym pomalu zapomíná. „Lidé začínají zapomínat, mnozí už dnes říkají, že Krym byl vždy ruský,“ uvedl Gilfanov.

Proti pořádání konference se v Simferopolu postavil dav ruských demonstrantů, který se pokusil proniknout do jednacího sálu. Provokace podle svědků neuspěla, přítomní ruští policisté prý dokonce dva výtržníky odvedli. Rusko stížnosti krymských Tatarů odmítá jako neopodstatněné. Informace o jejich národnostním útlaku jsou podle Moskvy mediální výmysl.

Tataři, které Josif Stalin ve 40. letech vyhnal z Krymu jako údajné kolaboranty s nacismem, mají podle Ruska na Krymu zajištěna veškerá práva, jichž se jim naopak nedostávalo během ukrajinské správy nad poloostrovem.

Deportace Tatarů z Krymu, kde žili od 13. století, začaly na Stalinův rozkaz za rozbřesku 18. května 1944 a do odpoledne 20. května muselo své domovy opustit na 180 000 lidí. Celkem bylo z Krymu odvezeno více než 47 000 tatarských rodin, dohromady více než 191 000 lidí, hlavně do Uzbekistánu, ale i na Ural a dalších končin Sovětského svazu. Deportace dalších menšin z Krymu a Kavkazu následovaly, jakož i rusifikace poloostrova. Když sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině, stopy po tatarské přítomnosti téměř zmizely.

Návrat krymských Tatarů na poloostrov v masovějším měřítku začal až na počátku 90. let. Nyní jich tam žije skoro 270 000, což je asi 12 procent místní populace, oproti jedinému procentu v 80. letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 3 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 3 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 3 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 10 hhodinami
Načítání...