Moskva - Menšina krymských Tatarů vyzvala na konferenci v Simferopolu generálního tajemníka OSN k pomoci proti údajným represím, kterým je vystavena ze strany ruské okupační správy. Tataři si po březnové ruské anexi stěžují na národnostní a náboženský útlak, jejich neoficiální šéf Mustafa Džemilev na Krym pět let nesmí. „Vypadá to tak, že vláda potřebuje loajalitu za každou cenu: lidé jsou zastrašovaní, krymskotatarské organizace také a dokonce mizí i lidé,“ popsal šéfredaktor tatarské sekce Rádia Svobodná Evropa Rim Gilfanov. „Do dvaceti mladých Tatarů zmizelo,“ dodal.
„Výbor pro práva krymskotatarského národa se obrátil na Spojené národy s tím, že se práva Tatarů na Krymu porušují čím dál tím víc,“ řekl Gilfanov, podle něhož jsou omezováni také krymskotatarští podnikatelé a výrazně se zhoršuje i ekonomická situace. „Jsou také problémy s užíváním krymskotatarského jazyka. Na Krymu se mluví stále rusky, ani ukrajinština ani krymskotatarština se ale nevyužívá,“ dodal.
Krymští Tataři jsou vystaveni únosům, fyzickému násilí a teroru, stojí v prohlášení, adresovaném rovněž nejvyšším představitelům Ukrajiny a Turecka. Násilně jsou krymští Tataři prý také verbováni do ruské armády. Představitelé krymských Tatarů proto žádají orgány OSN, aby zabránily jejich „vyhlazení“.
Krymští Tataři žádají, aby měli možnost podávat žaloby k mezinárodním soudům. Rezoluce obsahuje výzvu ke svolání mezinárodní konference, která by se situací na okupovaném Krymu zabývala. „OSN s tím možná nic nebude moci udělat, protože Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta,“ domnívá se Gilfanov, podle něhož je ale výzva důležitá, protože svět dnes na Krym pomalu zapomíná. „Lidé začínají zapomínat, mnozí už dnes říkají, že Krym byl vždy ruský,“ uvedl Gilfanov.
Proti pořádání konference se v Simferopolu postavil dav ruských demonstrantů, který se pokusil proniknout do jednacího sálu. Provokace podle svědků neuspěla, přítomní ruští policisté prý dokonce dva výtržníky odvedli. Rusko stížnosti krymských Tatarů odmítá jako neopodstatněné. Informace o jejich národnostním útlaku jsou podle Moskvy mediální výmysl.
Tataři, které Josif Stalin ve 40. letech vyhnal z Krymu jako údajné kolaboranty s nacismem, mají podle Ruska na Krymu zajištěna veškerá práva, jichž se jim naopak nedostávalo během ukrajinské správy nad poloostrovem.
Deportace Tatarů z Krymu, kde žili od 13. století, začaly na Stalinův rozkaz za rozbřesku 18. května 1944 a do odpoledne 20. května muselo své domovy opustit na 180 000 lidí. Celkem bylo z Krymu odvezeno více než 47 000 tatarských rodin, dohromady více než 191 000 lidí, hlavně do Uzbekistánu, ale i na Ural a dalších končin Sovětského svazu. Deportace dalších menšin z Krymu a Kavkazu následovaly, jakož i rusifikace poloostrova. Když sovětský vůdce Nikita Chruščov předal Krym Ukrajině, stopy po tatarské přítomnosti téměř zmizely.
Návrat krymských Tatarů na poloostrov v masovějším měřítku začal až na počátku 90. let. Nyní jich tam žije skoro 270 000, což je asi 12 procent místní populace, oproti jedinému procentu v 80. letech.
