OBRAZEM: Tisíce nacionalistů v Kyjevě uctily Banderovu památku

Kyjev - Několik tisíc ukrajinských nacionalistů si pochodem v Kyjevě připomnělo 106. výročí narození Stepana Bandery - vůdce Ukrajinské povstalecké armády. Kontroverzní postava z dob druhé světové války dlouhodobě rozděluje Ukrajince i svět. Pro západ Ukrajiny je Bandera hrdinou, který se zasloužil o nezávislost státu, pro východ spíš zločincem. Proti heroizování Bandery protestuje i část Polska nebo Ruska.

Až pět tisíc lidí se vydalo na pochod kyjevskou hlavní třídou. Řada z nich mávala vlajkami a různými prapory. Na místo dorazili hlavně příznivci nacionalistických politických stran Svoboda a Pravý sektor. Objevili se ale i dobrovolníci, kteří bojují s proruskými vzbouřenci na východě země, nebo fotbaloví fanoušci. „Současná vláda se dostala k moci i díky Banderovým sloganům, tak se má řídit jeho myšlenkami,“ konstatoval lídr Svobody Oleh Ťahnybok.

„Byl to hrdina, který bojoval za svobodnou a nezávislou Ukrajinu. Naši národní hrdinové byli v časech Sovětského svazu zakázáni, nesměli jsme je ani znát. Teď už je ale můžeme oslavovat a budeme bojovat za svobodu země až do konce,“ prohlásila obyvatelka ukrajinské metropole Nadia Balakinová.

Během pochodu byl napaden ruský televizní štáb

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo „mezinárodní novinářské společenství, ochránce lidských práv a protifašistické organizace“, aby zareagovali na napadení ruských novinářů. Incident podle ruské diplomacie představuje „do nebe volající pronásledování“ a „porušení svobody slova“, napsal server Newsru.com. Kyjevská policie už oznámila, že zatkla a obvinila podezřelého z útoku na ruský televizní štáb. Údajně jde o aktivistu radikálního Pravého sektoru.

  • V roce 2013, kdy se nacionalisté snažili zapálit pochodněmi luxusní hotel Premier Palace. Strana Svoboda to označila za provokaci.

Rusko označilo loňské únorové události za převrat, za nímž stáli fašisté. „Ukrajinci nepodporují radikální etnický nacionalismus, kterým ruská média straší svět,“ myslí si ale jeden bloger, jehož citoval Kyiv Post. Koncem října se konaly parlamentní volby, které pro nacionalisty nedopadly vůbec dobře, když získali jen něco přes čtyři procenta hlasů. 

Bandera - obdivovaný i nenáviděný

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Útěk na Západ Banderovi nepomohl

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij. 

Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou „vysoce postavení původci zločinu“ v Moskvě.

  • Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko Banderu posmrtně vyznamenal. Jedno z nejvyšších státních vyznamenání, titul Hrdina Ukrajiny, dostal za zásluhy o nezávislý ukrajinský stát. Ukrajinský soud ale nakonec prezidentův výnos zrušil.
2 minuty
Na východní frontě začal nový rok relativně klidně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 2 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 2 hhodinami

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 2 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...