Ankara - Turecký ústavní soud jednomyslně přijal k projednání návrh na rozpuštění vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Důvodem návrhu jsou údajné snahy strany potlačit sekulární systém v zemi. Žalobci se nelíbí například nedávná změna ústavy, která povolila dívkám nosit šátek na univerzitní půdě.
Turecký ústavní soud projednává návrh na zákaz vládní strany
Podnět k řízení, jež může vyvrcholit i zákazem činnosti AKP, dal 14. března prokurátor kasačního soudu, když požádal ústavní soud, aby stranu rozpustil kvůli aktivitám odporujícím laickému charakteru tureckého státu. Požádal rovněž, aby soud zakázal na pět let politickou činnost 71 představitelům AKP, a to včetně prezidenta Abdullaha Güla a premiéra Erdogana.
Podle žaloby se vládní strana pokouší proměnit Turecko v islamistický stát a vláda prý udržuje vztahy s extremistickými muslimskými stranami, zakázanými v devadesátých letech minulého století. Navíc islamisté spříznění s AKP neustále infiltrují do státních struktur země.
AKP, která má kořeny v politickém islámu, už dříve obvinění z útoku na sekularismus Turecka odmítla a považuje celou záležitost za politicky motivovaný útok. Odpůrci návrhu na rozpuštění strany také poukazují na silnou podporu, kterou turečtí voliči vyjádřili AKP v loňských červencových parlamentních volbách, když jí dali drtivou většinu 46,6 procenta hlasů.
Napětí mezi zastánci sekulárního charakteru státu z řad justice a vojáků na jedné straně a vládou AKP na druhé hýbe Tureckem již mnoho měsíců. Kritici například vytýkají vládě její nedávné rozhodnutí povolit studentkám na univerzitách nošení islámských šátků. Opozice to považuje za první krok v zavádění náboženských principů v zemi. Obvinění ze zavádění proislámských opatření ale AKP i vláda odmítají. Vládnoucí strana naopak poukazuje na to, že už od prvního vítězství ve volbách v roce 2002 usilovně prosazuje hospodářské a sociální reformy, které přispívají k hospodářskému růstu státu a k přiblížení EU.