Dohoda o radaru v ČR by mohla být i podle USA hotova během pár dní

Washington - Dohoda mezi Spojenými státy a Českou republikou o umístění radaru americké protiraketové obrany na českém území je velmi blízko dokončení, uvedl dnes ve Washingtonu náměstek ministryně zahraničí USA John Rood. Podle něho by mohla být hotová během několika dní. Podobně jako Rood, který vede americký vyjednávací tým, se v Praze dnes vyjádřil i český šéfvyjednávač, náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který očekává, že hlavní smlouva by mohla být definitivně dojednána do nadcházejícího summitu NATO v Bukurešti nebo během něho.

Rood na výroční konferenci o americké protiraketové obraně ve Washingtonu dnes také vyslovil naději, že státy NATO na summitu, který začíná v rumunské metropoli ve středu, uznají rostoucí nebezpečí možného nepřátelského raketového útoku a že se americkému projektu protiraketové obrany dostane jejich širší podpory.

Spojené státy zaznamenaly v rámci NATO v této otázce velký pokrok. „Nálada v NATO je nyní výrazně odlišná,“ řekl Rood. Některé státy NATO původně projekt odmítaly, nebo se k němu stavěly rezervovaně. Nyní si podle Rooda jeho význam pro bezpečnost uvědomuje všech 25 členských států NATO.

Alianční podpora je důležitá i z českého vnitropolitického hlediska, protože vládní Strana zelených podmiňuje svůj souhlas s výstavbou radaru širším zapojením amerického projektu do systému NATO. Bez hlasů zelených by zřejmě dohoda při ratifikaci neprošla parlamentem.

Rozhovory s polskou vládou o umístění základny s deseti protiraketovými střelami postupují a budou dokončeny brzy po jednáních s českými partnery, řekl před novináři šéf americké protiraketové agentury MDA, generál Henry Obering. Shodně se vyjádřil i Rood, který uvedl, že i když je stále s Polskem třeba dohodnout některé důležité otázky, neočekává žádné nepřekonatelné překážky.

Pokud budou jednání s oběma hostitelskými státy dokončena letos, výstavba radarové základny i sil s protiraketovými střelami by mohla začít příští rok, uvedl Obering.

Americké plány ve střední Evropě kritizuje Rusko, které odmítá argument Washingtonu, že štít má chránit Spojené státy a Evropu před případným útokem z Íránu, připomněl Rood. Moskva rovněž tvrdí, že jsou tím ohroženy jeho vlastní bezpečnostní zájmy. České republice a Polsku pohrozila, že na jejich území namíří své rakety. Rood v té souvislosti poukázal na význam setkání amerického prezidenta George Bushe a jeho ruského protějšku, odcházejícího prezidenta Vladimira Putina příští neděli v ruském černomořském letovisku Soči, na jehož pořadu má být především otázka amerického protiraketového deštníku.

Se Spojenými státy nyní spolupracuje na protiraketovém systému 18 zemí a další se do projektu chystají zapojit, uvedl na konferenci Obering. Loni se uskutečnilo deset úspěšných testů protiraketových střel; celkem bylo úspěšných 26 z 27 zkoušek, připomněl. Do konce letošního roku by mělo být na amerických základnách na Aljašce a v Kalifornii rozmístěno 40 antiraket. Další jsou na námořních lodích a mobilních pozemních odpalovacích zařízeních. Radary jsou ve Spojených státech, Japonsku, Británii a v Tichém oceáně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...