Bukurešť - Severoatlantická aliance se shodla, že americký systém protiraketové obrany, který má být umístěn v České republice a Polsku, pomůže zvýšit bezpečnost celé Evropy. Jak uvedla agentura Reuters, NATO odložilo pozvánku do aliance pro Makedonii a nedohodlo se ani na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie. Pozvánku naopak obdrží Chorvatsko a Albánie. To je podle diplomatických zdrojů výsledek jednání na slavnostní večeři, která dnes v Bukurešti zahájila třídenní summit NATO.
Summit NATO: Makedonie, Gruzie a Ukrajina zatím přijaty nebudou, protiraketový systém prospěje Evropě
Pozvánka pro Makedonii se podle španělského ministra zahraničí Miguela Ángela Moratinose zatím odkládá, dokud Skopje nevyřeší spor s Řeckem o název této bývalé jugoslávské republiky. Členové NATO se neshodly ani na zařazení Ukrajiny a Gruzie do programu Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm pro členství v alianci. Přijetí obou bývalých sovětských republik do NATO přitom navzdory nevoli Ruska podpořil americký prezident George Bush. Proti ale je například německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský premiér François Fillon, země Beneluxu, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Norsko či Řecko.
Mluvčí NATO James Appathurai sdělil, že summit vyšel vstříc požadavku Kanady na posílení sil NATO v Afghánistánu o nejméně 1000 mužů. Zasloužila se o to podle něj Francie, která dnes potvrdila předchozí příslib vyslat do bojových oblastí zhruba tisícovku vojáků. Kanada podmiňovala podobným posílením setrvání svých 2500 vojáků v Afghánistánu, kde mezinárodní síly bojují proti islámskému Talibanu.
Jak uvedla zpravodajka ČR Barbora Šámalová, aliance večer adresovala výzvu Rusku, že v budoucnu by se mohly propojit všechny tři protiraketové systémy: alianční, americký i ruský. Český prezident Václav Klaus na večeři vyjádřil naději, že záměr umístit v Česku radarovou část zvažované americké protiraketové základny získá podporu partnerů v NATO a že se systém dříve či později propojí s širšího obranného raketového projektu NATO. Kromě radaru se prezident zmínil také o Kosovu, kde je ČR podle něj připravena nadále pokračovat ve svém angažmá. Uvědomuje si však i rozpory v názorech, které existují v pohledu na šance Kosova stát se plnohodnotným státem v dohledné budoucnosti i na prospěch plynoucí z jeho formálního uznání. Praha je podle prezidenta přesvědčena, že také nastal čas na to, aby byla zahájena nová éra ve vztazích se Srbskem. Tento balkánský stát by prý neměl zůstat v pozici země, která se jen kritizuje.
Otázka protiraketové obrany bude patřit mezi hlavní témata jednání aliance. Na okraj vrcholné schůzky aliance se zřejmě ve čtvrtek také sejde šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou; pak by mohlo následovat i oznámení dohody mezi Prahou a Washingtonem o hlavní smlouvě o umístění radaru v ČR.
V Bukurešti budou za Česko vedle Klause a Schwarzenberga jednat i premiér Mirek Topolánek nebo ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ta dnes na okraj summitu podepsala se svým slovenským protějškem Jaroslavem Baškou memorandum, na jehož základě by se ve čtvrtek do Kábulu měla vydat skupina sedmi slovenských chirurgů, kteří posílí českou polní nemocnici v afghánské metropoli.
Podle Šámalové se s velkým napětím očekává vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina. Předpokládá se, že vytyčí mantinely svému nástupci Dmitriji Medveděvovi.
Summit zatím nenarušil žádný výrazný protest, došlo jen k drobné potyčce, při níž policie zadržela 46 aktivistů, kteří se pokusili vyrobit protestní transparent. Bezpečnostní opatření jsou ve městě velmi přísná.