Vysídlenci chtějí předsedkyni v berlínském dokumentačním centru

Berlín - Svaz německých vyhnanců (BdV) se dnes vyslovil pro členství své znovuzvolené předsedkyně Eriky Steinbachové v dohlížecím grémiu chystaného dokumentačního centra, které má v Berlíně dokumentovat vynucené migrace v Evropě. Steinbachová, která byla na dnešní schůzi BdV jako jediná kandidátka potvrzena ve funkci předsedkyně, je považována za nepřijatelnou osobu hlavně v Polsku. Organizace reprezentující zájmy poválečných nucených vysídlenců původně vznik takzvaného Centra proti vyháněním sama iniciovala a výhrady proti jeho koncepci zaznívaly i z České republiky.

Vznik dokumentačního centra coby „viditelného mementa proti exodům a vyháněním“ schválila v březnu německá vláda, ale nekonkretizovala, kdo by měl zasednout v jeho orgánech. Přesto schválení vzniku instituce, jež by měla v centru Berlína poskytovat výstavní prostory a přednáškové sály, uvítaly jak BdV, tak i Sudetoněmecké krajanské sdružení (SDL) jako průlom v politice vůči vyhnancům.

„Je naší vůlí, aby v hlavním dohlížecím grémiu byl zastoupen Svaz vyhnanců s jeho zemskými sdruženími a zemskými svazy předsedkyní BdV Erikou Steinbachovou,“ uvádí se v prohlášení, které spolkové shromáždění BdV schválilo drtivou většinou hlasů. Hlavním bodem programu zasedání ústředního orgánu BdV v Berlíně bylo potvrzení Steinbachové ve funkci předsedkyně této střešní organizace, která sdružuje jednotlivé krajanské spolky odsunutých Němců. Steinbachová získala 51 z 62 platných odevzdaných hlasů, a byla tak zvolena šéfkou sdružení už pošesté na další dva roky.

Steinbachová, která je poslankyní za vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU), je hlavně v Polsku považována za nepřijatelnou osobu. Čtyřiašedesátiletá Steinbachová se narodila v roce 1943 v tehdy okupovaném severním Polsku německým přistěhovalcům.

Německá vláda možné zapojení BdV do příprav podoby nové instituce přestala zmiňovat, zjevně hlavně s ohledem na Polsko. Centrum má být pobočkou státního německého Historického muzea a má připomínat osudy všech nuceně vysídlovaných národností, tedy nejen Němců. Podle německého ministra kultury Bernda Neumanna má být kladen důraz i na příčinu nedobrovolných přesunů obyvatelstva, jíž byla světová válka rozpoutaná nacistickou diktaturou.

Polsko a Česko se dlouho obávaly, že centrum bude prezentovat Němce vyhnané ze zemí střední a východní Evropy jako oběti a relativizovat vinu Německa na druhé světové válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa za desítky miliard korun podpoří ukrajinskou obranu

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.
13:11Aktualizovánopřed 46 mminutami

Lesní požáry ve Španělsku mají třetí oběť, Francie posílá speciální letouny

Rozsáhlé lesní požáry ve Španělsku mají od začátku týdne již třetí oběť. Ve čtvrtek dopoledne to podle agentury EFE oznámily místní úřady. Nejzávažnější je situace v regionech Galicie a Kastilie-León na severozápadě země. Vláda do boje s plameny slíbila nasadit všechny dostupné prostředky. Francie v reakci na žádost španělských úřadů vyšle na pomoc sousední zemi dva hasicí letouny Canadair. Oheň zničil desítky tisíc hektarů půdy.
před 52 mminutami

Summity Trumpa s Putinem provázely sympatie i „ponížení a síla“

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.
před 57 mminutami

Izrael odmítá vpustit do Gazy pomoc, tvrdí nevládní organizace

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.
před 1 hhodinou

Slováky v Srbsku napadli a zranili Vučičovi příznivci

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.
před 2 hhodinami

Trump nemá v plánu na schůzce s Putinem řešit dělení území, uvádí NBC News

Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským vládcem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území. V noci na čtvrtek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další lidi obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
10:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump má tah na branku, říká Havlíček. Evropa udělala maximum, míní Vystrčil

Americko-ruský summit na Aljašce se koná díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale je dobře, že EU s ním komunikuje, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) udělala Evropa maximum, aby USA sdělila své zájmy a předala zkušenosti, které s Ruskem má.
před 4 hhodinami

Ať Šará ukáže, že už není džihádista, řekl ČT drúzský vůdce

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.
před 5 hhodinami
Načítání...