Berlín/Norimberk/Praha - V Norimberku začíná sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V minulosti se odtud pravidelně ozývaly požadavky na zrušení Benešových dekretů a odškodnění Sudetských Němců vysídlených po druhé světové válce z českých zemí. Mottem letošního sjezdu je Domov a lidská práva a dá se očekávat, že i letos se o odsunu bude jednat. Mluvčí Sudetských Němců Bernd Posselt uvedl, že údajně zaznamenali rostoucí ochotu české vlády k dialogu.
V Norimberku začíná Sudetoněmecký sněm
„My svůj postoj neměníme, ten je konsistentní. Pokud se to tak sudetoněmecké straně jeví, tak to spíše souvisí se změnou jejich postoje vůči České republice,“ reagovala dnes na Posseltova slova mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Podle Posselta, jenž je za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) rovněž poslancem Evropského parlamentu, naznačují ochotu k dialogu vyjádření českých vládních představitelů. „Po malých krůčcích se cosi hýbe,“ prohlásil Posselt. Zdůraznil, že pro ministry české vlády už není téma vysídlení německé menšiny žádným tabu.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí zdůraznila, že česká diplomacie toto téma za tabu nikdy nepovažovala. „Pro nás to nikdy tabu nebylo, rozhovory o odsunu se vedly už v minulosti a vedou se i nyní na různých úrovních. Tyto rozhovory ale nelze vydávat za vyjednávání,“ řekla Opletalová.
Sdružení letos ocení Čecha Petra Uhla
Sdružení udělí svou Evropskou cenu Karla IV. za letošní rok jako
třetímu Čechovi bývalému československému disidentovi Petru Uhlovi. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt řekl, že Karlova cena je oceněním zásluh za porozumění mezi národy ve střední Evropě a v Uhlově případě i konkrétně mezi Čechy a Němci. Podobně ocenění vnímá i Petr Uhl.
Jednapadesátiletý Bernd Posselt byl zvolen mluvčím a nejvyšším představitelem všech sudetských Němců všude po světě letos v únoru. Posselt, i přesto, že patří k poválečné generaci, je také kritikem odsunu, a to především z hlediska, že s československými Němci se zacházelo z pozice kolektivní viny, bez přihlédnutí ke skutečnému provinění v době války. K tomu patří i požadavek zrušení amnestie pro pachatele zločinů spáchaných na Němcích v období odsunu.
Z bývalého Československa byly po válce vysídleny zhruba tři miliony příslušníků německé menšiny, která obývala území takzvaných Sudet. Sudetští Němci, z nichž většina odešla do Německa a Rakouska, dlouhodobě kritizují takzvané Benešovy dekrety, které je zbavily majetku a občanských práv. Příslušné dekrety prezidenta Edvarda Beneše otevřely dveře i samotnému odsunu, který sudetští Němci považují za bezpráví.