Praha - Čína slavnostně otevřela nejdelší most nad mořskou hladinou na světě. A další unikátní technická díla nedávno vyrostla nebo se staví v různých koutech planety. Stavby přitom neustále překonávají nové rekordy, rostou do výšky, do šířky i do délky. Vynalézavost architektů nezná mezí, ale existuje hranice?
Moderní architektura láme rekordy
Čína představila další inženýrský zázrak. Železo-betonová konstrukce spojuje dva mořské břehy vzdálené neuvěřitelných 36 kilometrů. Unikátní most za téměř dvě miliardy dolarů by měl sloužit minimálně 100 let. V Číně ale není o podobné senzace nouze. Stojí tu polovina z deseti nejvyšších budov světa nebo třeba největší přehrada Tři soutěsky. „Číňané chtějí ukázat, že když v minulosti postavili možná dosud největší stavbu v dějinách lidstva, Velkou čínskou zeď, tak jsou i dnes schopni postavit tyto gigantické konstrukce,“ odhaduje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Otázka prestiže - od pyramid až k oblakům
Obří stavby vznikaly i v minulosti. Pyramidy v Gíze nebo římské Koloseum svědčí o technické vyspělosti a bohatství dané společnosti. Velká část dvacátého století pak byla ve znamení především Spojených států, kde města soupeřila o stavbu nejvyšší budovy. Došlo i k přímému newyorskému souboji, kdy se dva mrakodrapy stavěly současně. „Nakonec Chrysler porazil ten druhý, a to až v poslední den stavby, kdy vysunuli takový věžový nástavec, kterým překonali soupeře o pár metrů,“ vysvětluje Lukeš.
Dnes už ale na Západě nejvyšší budovy světa nestojí. Až na pár výjimek se většina obřích unikátních staveb buduje na Arabském poloostrově a v Asii. Evropa se pyšní jen několika primáty, a to hlavně mezi dopravními stavbami. Ve Francii najdeme nejvyšší most na světě Pont de Millau. Jeho nejvyšší pilíř měří skoro 245 metrů. Ve Švýcarsku loni zprovoznili nejdelší podzemní tunel světa dlouhý 34,5 kilometru.
Na hranici možností
Nejambicióznější a téměř neskutečné projekty vznikají ale v oblasti Perského zálivu. Zdejší šejkové mají z prodeje ropy mnoho peněz. A neváhají je investovat. V Dubaji se staví 750metrový nejvyšší dům na světě. Burdž Dubaj má být novým palácem snů s prvotřídními restauracemi, luxusním hotelem a stovkami bytů. Více než šedesátka výtahů bude jezdit neuvěřitelnou rychlostí 36 kilometrů za hodinu.
„Taková výšková budova, to je celá řada problémů z hlediska zásobování vodou, signalizačních systémů a zabezpečovacího systému,“ upozorňuje Jiří Witzany ze Stavební fakulty ČVUT. Nesmírně složitě se také zajišťuje stabilita takto vysokých objektů, které jsou vystaveny nárazům větru, a často navíc stojí v oblastech pravidelně ohrožovaných zemětřesením. Inženýři ale dokáží díky novým znalostem, materiálům a rozvoji počítačových technologií podobné nástrahy překonat. Hranice přesto podle Witzanyho existuje: „Stavby kolem těch 1500 metrů představují v tuto chvíli meze, kde bezpochyby dochází k maximálnímu využití poznání, které o materiálech máme.“
Umělé ostrovy i lyžování v poušti
Ohromující projekty se netvoří jen na souši, ale i v moři. Právě v Dubaji vzniká také soustava dvou umělých ostrovů ve tvaru palmy. Větší z nich bude v průměru asi šest kilometrů dlouhý, kromě hotelů a bytů na něm nebude chybět ani planetárium. Rozpálená města Dubaj a Abú Dhabí pak spolu soupeří o to, které z nich bude mít větší obchodní centrum s delší umělou sjezdovkou.
„Je to ukázka, že máme peníze a můžeme si to dovolit. Je to prestižní. Není to věc ekonomická ani racionální,“ poukazuje architekt Jan Kasl. Souboj o nejúžasnější, největší, nejmodernější stavbu světa asi jen tak neskončí. Snahy oslnit se zbavuje jen těžko.