Nic jsem Karadžičovi neslíbil, tvrdí Holbrooke

New York - Radovan Karadžić si údajně vymyslel dohodu, která zaručuje, že nebude vydán haagskému tribunálu. Tvrdí to někdejší americký vyjednavač pro Bosnu Richard Holbrooke. Bývalý vůdce bosenských Srbů ve čtvrtek před haagským tribunálem prohlásil, že mu to slíbili Američané za předpokladu, že se stáhne z politického a veřejného života.

Karadžić stanul ve čtvrtek poprvé před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Je obviněný z genocidy a dalších zločinů v souvislosti s válkou v Bosně, jejíž ukončení Holbrooke vyjednal.

„Žádná dohoda, jen selhání NATO.“

Richard Holbrooke

„Je to směšné,“ prohlásil americký diplomat v rozhovoru pro britskou BBC. „Slyším to poprvé, nikdy nebyla uzavřena žádná dohoda, která by mu zajišťovala imunitu. Severoatlantické alianci se ho prostě jen nepodařilo dopadnout. Je to chyba NATO, žádná dohoda.“

Karadžić tvrdí, že se v roce 1996 dohodl s Holbrookem na tom, že nebude vydán haagskému tribunálu, pokud se stáhne z politického a veřejného života. Tuto dohodu podle srbského deníku Blic potvrdil i bývalý ministr zahraničí bosenské Republiky srbské Aleksa Buha, kterému to prý řekl i sám Holbrooke a mával přitom písemným dokumentem. Podobnou dohodu údajně měl Karadžić i s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou.

Holbrooke tyto informace několikrát popřel, naposledy nedávno v rozhovoru pro bosenský list Dnevni Avaz. Uvedl, že on ani Albrightová nikdy nic podobného neudělali a údajnou dohodu označil za naprostou lež. Připustil ale, že mu někdo onen falšovaný dokument svého času ukázal.

Karadzić tvrdí, že by býval předstoupil před tribunál již v roce 1996, obával se však, že by byl zlikvidován, protože by to bylo jasné porušení podmínek dohody s Holbrookem.

Proces s Karadžičem by měl být rychlejší

Hlavní žalobce ICTY Serge Brammertz řekl, že po zkušenostech se čtyřletým soudem s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem musí být proces s Karadžičem efektivnější. Lze předpokládat, že bude trvat kratší dobu. Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová, Karadžičova obžaloba má 11 bodů, zatímco Miloševičova obžaloba měla 66 bodů. Milošević čelil obvinění ze zločinů v Bosně, Chorvatsku a Kosovu, zatímco Karadžić je obviněn jen ze zločinů v Bosně. Miloševičův proces se hodně zdržoval kvůli jeho zdravotnímu stavu. Zde hrál roli fakt, že se zastupoval sám, protože kdyby byl zastupován právníkem, mohl soud pokračovat i v jeho nepřítomnosti. Karadžičův zdravotní stav je naopak podle jeho vlastních slov perfektní.

Milošević čekal přes rok jen na přípravu procesu, u Karadžiče se mluví o několika měsících. Bosenskosrbského vůdce nyní ve vazební věznici čeká četba 27 stránek obžaloby, kterou ještě žalobce doplní, protože ta stávající je z roku 2000. Do 29. srpna by se měl Karadžić vyjádřit, zda se cítí, či necítí vinen.

Jeho celá má 15 metrů čtverečních a podle Hrnčířové připomíná spíš studentský pokoj. Nizozemská média dnes přinesla její podrobný plánek, který zobrazuje, kde má Karadžić postel, skříň, satelitní televizi a počítač s internetovým připojením. Vězni v Haagu mohou hodinu denně pobývat na čerstvém vzduchu. Mezi někdejšími nepřáteli z balkánských válek prý podle Hrnčířové panuje přátelská atmosféra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 32 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...