Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, Západ to odsoudil

Moskva - Rusko dnes uznalo nezávislost gruzínských separatistických republik Jižní Osetie a Abcházie. Po zasedání Bezpečnostní rady státu to oznámil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Vyzval zároveň ostatní státy, aby ruský příklad následovaly, a nařídil ministerstvu zahraničí, aby s oběma regiony navázalo diplomatické styky. Do podepsání mírové dohody bude na dodržováním míru v oblasti dohlížet ruské ministerstvo obrany. Podle Gruzie jde o bezprecedentní anexi obou regionů, Západ ruský krok kategoricky odsoudil.

„Podepsal jsem dekrety, jimiž Rusko uznává nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Rusko vyzývá další státy, aby následovaly jeho příkladu,“ řekl Medveděv v ruské televizi. Podle agentury Interfax vzápětí zaznamenal na moskevské burze ruský rubl pokles vůči dolaru, ruský akciový trh se propadl o více než šest procent.

Tbilisi podle Medveděva učinilo svou volbu v noci ze 7. na 8. srpna, kdy zahájilo vojenskou ofenzivu proti Jižní Osetii. „Gruzínský prezident Michail Saakašvili si zvolil genocidu, aby dosáhl svých politických cílů,“ prohlásil Medveděv. „Tím zmařil všechny naděje na mírové soužití Osetů, Abchazců a Gruzínů v jednom státě. Chápeme, že Osetové a Abchazci mají po tom, co se dělo v Cchinvali, a po tom, co se chystalo v Abcházii, právo rozhodovat sami o svém osudu,“ dodal.

Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky v Moskvě tento krok všechny zaskočil. Ještě v pondělí totiž většina analytiků odhadovala, že Rusku jde o získání času a že taktizuje. To, že prezident nezávislost obou odtrženeckých regionů uzná den poté, co jej k tomu vyzvaly obě komory ruského parlamentu, podle Josefa Pazderky nikdo nečekal.

Dmitrij Medveděv:

„Tbilisi učinilo svou volbu v noci ze 7. na 8. srpna, kdy zahájilo vojenskou ofenzivu proti Jižní Osetii. Saakašvili si zvolil genocidu, aby dosáhl svých politických cílů.“

Rusko se podle Medveděva nebojí perspektivy studené války, ale nechce ji. Medveděv řekl, že pokud ruští partneři chtějí zachovat dobré vztahy s Ruskem, pochopí důvody ruského rozhodnutí a situace bude klidná. „Pokud si ale zvolí konfrontační scénář, nedá se nic dělat, žili jsme v různých podmínkách, přežijeme i to,“ poznamenal prezident.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je nepravděpodobné, že Rusko bude čelit mezinárodní izolaci. Dodal, že si nemyslí, že by se celá záležitost měla interpretovat jako scénář konce světa. Ruské jednotky se podle jeho slov stáhnou z gruzínského vnitrozemí, jakmile začne fungovat účinný mezinárodní systém udržení míru. Zdůraznil, že Moskva neočekává připojení obou regionů k Rusku.

Bezpečnostní rada Ruska je nejvyšším poradním orgánem hlavy státu. Byla svolána v reakci na pondělní uznání nezávislosti obou separatistických republik ruským parlamentem. Schůze se konala v Medveděvově prezidentské vile v Soči u Černého moře. Jednání se zúčastnil rovněž premiér Vladimir Putin, ministr zahraničí Lavrov a ministr obrany Anatolij Serďukov.

Abcházie a Jižní Osetie slaví

V Abcházii i Jižní Osetii po ruském rozhodnutí propukly oslavy. V Suchumi se střílelo do vzduchu, lidé otevírali šampaňské, ulice se zaplnily davem lidí, v němž mnozí měli slzy v očích. Střelba do vzduchu se ozývala také z předměstí jihoosetského Cchinvali. „Pro náš národ je to významný den. Rusko nás zachránilo před genocidou,“ prohlásil jihoosetský prezident Eduard Kokojev. Dodal, že jeho země je připravena přijmout na svém území ruskou vojenskou základnu.

Obě separatistické republiky mají ale samy o sobě nevelké politické a ekonomické šance na přežití. Zvláště pak Jižní Osetie, která se podle zpravodaje Hospodářských novin Ondřeje Soukupa bude podle všeho snažit o spojení s ruskou Severní Osetií. Abcházie má větší potenciál především díky turistice.

Západ ruské rozhodnutí odmítá a vyzývá Rusko k respektování územní celistvosti Gruzie

Západ ruské rozhodnutí odmítl a zdůraznil, že trvá na na gruzínské svrchovanosti a územní integritě. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová označila uznání Jižní Osetie a Abcházie za „politováníhodné“. Moskva se podle ní dostala nejen do rozporu s několika rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jež sama schválila, ale také se svým stálým členstvím v radě.

Britský ministr zahraničí David Miliband vyzval k „nejširší možné koalici proti ruské agresi v Gruzii“. Mluvčí jeho ministerstva předtím sdělila, že Británie ruské rozhodnutí „kategoricky odmítá“. Za přímé porušení rezoluce Rady bezpečnosti a územní celistvosti Gruzie označil krok Moskvy generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Ruský krok ostře odsoudil francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Italský ministr zahraničí Franco Frattini prohlásil, že uznání separatistických oblastí „není v souladu s mezinárodním právem“ a že „balkanizace Kavkazu podle etnické příslušnosti představuje vážné nebezpečí pro všechny“. Německá kancléřka Angela Merkelová označila ruské rozhodnutí za „nepřijatelné a odporující základnímu mezinárodnímu principu národů na územní celistvost“. Její švédský kolega Carl Bildt si myslí, že ruské rozhodnutí je zásadním porušením mezinárodního práva a ohrožením stability celé Evropy. Finské předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je téhož názoru; upozornilo, že Rusko jako členský stát porušilo principy OBSE. Evropská unie uvedla, že nadále podporuje územní celistvost Gruzie a ruské rozhodnutí ostře odsoudila.

Podle Gruzie nemá uznání Jižní Osetie a Abcházie Ruskem žádnou právní hodnotu a pro Rusko bude mít těžké politické důsledky. Řekl to tajemník národní rady gruzínské bezpečnosti Alexandr Lomaja.

Dnešní rozhodnutí Moskvy přichází půl roku po vyhlášení nezávislosti dřívější srbské provincie Kosovo, kterou brzy Západ uznal a proti níž se Rusko stavělo. Podle moskevského zpravodaje ČT Josefa Pazderky bylo Medveděvovo oznámení pro novináře překvapivé. Rusko se podle něj rozhodlo jít do přímého střetu se Západem a uznání separatistických regionů znamená jednoznačný krok směrem k jejich připojení k Rusku.

Již v pondělí Západ a Spojené státy prezidenta Medveděva vyzvaly, aby respektoval územní celistvost Gruzie a neuznával nezávislost obou separatistických regionů, Washington dokonce oznámil přehodnocení vztahů s Ruskem. Podle Medveděva je ale Moskva připravena na jakékoli sankce, které by vůči ní mohlo NATO přijmout, včetně úplného zmrazení vztahů. Premiér Putin v pondělí také prohlásil, že by Rusko mohlo zvážit některé své závazky, které učinilo ve snaze vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO).

Do Gruzie míří americké válečně lodě

Do gruzínského přístavu Poti, kde jsou stále ještě rozmístěni ruští vojáci, míří americký torpédoborec USS Mc Faul a pobřežní obrněné plavidlo Dallas. Na žádost gruzínské vlády vezou humanitární pomoc, která by měla dorazit ve středu. Přístav je významným bodem na trase umožňující přepravu středoasijské a kavkazské ropy na Západ, jsou v něm ale stále ruské jednotky,

Rusko obviňuje NATO z neúměrné aktivity válečného loďstva v Černém moři. „V pondělí jsem řekl, že v Černém moři je devět lodí, a ještě večer do Bosporské úžiny připlula fregata amerického vojenského námořnictva. Navíc jsme se dozvěděli, že je zde brzy očekáváno osm dalších válečných lodí NATO. Jde jistě o předem plánovaná vojenská cvičení, ale je velmi těžké věřit, že všechny tyto návštěvy přinášejí pouze humanitární pomoc,“ prohlásil zástupce náčelníka ruského generálního štábu generál Anatolij Nogovicyn.