Železná lady přispěla mimo jiné i k pádu železné opony

Londýn - Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová - tvrdá a neústupná. Na světovém politickém poli proslula jako „železná lady“. Světlo světa spatřila jako Margaret Hilda Robertsová 13. října 1925 v Granthamu v hrabství Lincolnshire. Proslula jako první žena, která ve Velké Británii vykonávala funkci předsedkyně vlády, volby vyhrála dokonce třikrát za sebou. V 80. letech výraznou měrou ovlivňovala dění na evropském kontinentu. Pod jejím vedením se bezesporu zvýšila mezinárodní prestiž a význam Velké Británie. Za své neocenitelné zásluhy se jí dostalo řady mezinárodních ocenění. Sama anglická královna ji povýšila do šlechtického stavu.

Margaret Thatcherová je dáma, o které řekl francouzský prezident François Mitterrand, že má rty Marilyn Monroe a oči Caliguly. Její příznivci, třeba i český prezident Václav Klaus, rozdělují druhou polovinu 20. století na dobu před Thatcherovou a po Thatcherové. Na druhou stranu jí řada levicových politiků dodnes nemůže přijít na jméno.

Nikdo jí ale nemůže upřít to, že byla první vůdkyní, ženou, která založila vlastní ideologii - thatcherismus. Vytáhla Velkou Británii z hluboké ekonomické, politické a sociální krize. Na mezinárodní scéně přispěla k pádu železné opony.

Video Tvrdá a neústupná Margaret Thatcherová
video

Tvrdá a neústupná Margaret Thatcherová

Thatcherová se v politice prosadila jako mimořádně silná osobnost, která šla s nebývalou odvahou, razancí a neústupností za svými vizemi. Tato doposud jediná žena v úřadu britského premiéra dokázala zlomit moc odborů, které ochromovaly Británii neustálými stávkami, a z milionů Britů učinila majitele akcií a domů. Británii vrátila mezinárodní prestiž velmoci. S konzervativci vyhrála třikrát volby, což se nikomu před ní nepovedlo.

Druhý mandát získala díky vyhrané válce

Pozdější premiérka studovala chemii na Oxfordské univerzitě a následně i práva. Již na škole vstoupila do místního konzervativního sdružení, kde se seznámila s budoucím manželem Denisem Thatcherem.

Když se v červnu 1970 dostali k moci konzervativci, nabídl jí nový premiér Edward Heath křeslo ministryně školství. Její jasné vize o řešení aktuálních těžkostí domácí politiky jí zajistily v roce 1975 vůdcovství toryů.

Tuto stranu na jaře 1979 dovedla až k vítězným volbám. Druhý mandát získala díky vyhrané válce o Falklandy, třetí jí zajistil ekonomický rozmach země. I po odchodu z vysoké politiky zůstala ve společenském životě velmi aktivní.