V Zimbabwe jde do oběhu 100bilionová bankovka

Harare - Zimbabwská centrální banka dá do oběhu 100bilionovou bankovku. Chce tak pokrýt nedostatek peněz. Země se potýká s hyperinflací, ceny se každý den zdvojnásobují. Na černém trhu má bankovka hodnotu pouhých 33 amerických dolarů, tedy 675 korun. Kritici viní z hospodářských potíží a současné humanitární krize prezidenta Roberta Mugabeho.

Emise nových bankovek situaci v zemi nijak nepomohly. Ceny zboží se každý den zdvojnásobují, obyvatelé Zimbabwe musí denně vystát fronty před bankami, aby si vybrali dostatek peněz na nákup základních potravin, kterých je navíc nedostatek. Například troje noviny stojí 50 miliard.

„Aby zajistila veřejnosti přístup k penězům na účtech, rozhodla se Zimbabwská centrální banka představit novou sérii bankovek, které budou postupně uváděny do oběhu, počínaje 10bilionovou bankovkou,“ citoval deník The Herald sdělení centrální banky.

Podle oficiálních údajů inflace v Zimbabwe dosahuje 231 milionů procent, neoficiálně se ale odhaduje, že je až pětinásobně vyšší. Zimbabwe je v posledních měsících postiženo těžkou ekonomickou, politickou a humanitární krizí, kterou ještě zhoršila epidemie cholery. Nemoc si vyžádala téměř 2 000 lidských životů.

EU pomýšlí na zesílení sankcí proti Zimbabwe

Na zesílení restrikcí proti Mugabeho režimu pomýšlí i Evropská unie, která vyjádřila hluboké znepokojení nad stavem lidských práv v Zimbabwe. Na závěr dnešní ministerské schůzky Jihoafrická republika-Evropská unie v jihoafrickém Kleinmondu to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Zatím jsme ohledně sankcí o ničem nerozhodli. Sankce budou šity na míru tak, aby nepostihly obyvatelstvo, ale jen odpovědné představitele režimu,“ řekl Schwarzenberg.

Evropská unie přijala sankce už v roce 2002. Jde například o zákaz vstupu do zemí unie pro Mugabeho, jeho manželku a asi 180 jeho spolupracovníků a o zmrazení jejich vkladů v těchto zemích.

Robert Mugabe na schůzce Společenství pro rozvoj jižní Afriky.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 2 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 2 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...