V Zimbabwe jde do oběhu 100bilionová bankovka

Harare - Zimbabwská centrální banka dá do oběhu 100bilionovou bankovku. Chce tak pokrýt nedostatek peněz. Země se potýká s hyperinflací, ceny se každý den zdvojnásobují. Na černém trhu má bankovka hodnotu pouhých 33 amerických dolarů, tedy 675 korun. Kritici viní z hospodářských potíží a současné humanitární krize prezidenta Roberta Mugabeho.

Emise nových bankovek situaci v zemi nijak nepomohly. Ceny zboží se každý den zdvojnásobují, obyvatelé Zimbabwe musí denně vystát fronty před bankami, aby si vybrali dostatek peněz na nákup základních potravin, kterých je navíc nedostatek. Například troje noviny stojí 50 miliard.

„Aby zajistila veřejnosti přístup k penězům na účtech, rozhodla se Zimbabwská centrální banka představit novou sérii bankovek, které budou postupně uváděny do oběhu, počínaje 10bilionovou bankovkou,“ citoval deník The Herald sdělení centrální banky.

Podle oficiálních údajů inflace v Zimbabwe dosahuje 231 milionů procent, neoficiálně se ale odhaduje, že je až pětinásobně vyšší. Zimbabwe je v posledních měsících postiženo těžkou ekonomickou, politickou a humanitární krizí, kterou ještě zhoršila epidemie cholery. Nemoc si vyžádala téměř 2 000 lidských životů.

EU pomýšlí na zesílení sankcí proti Zimbabwe

Na zesílení restrikcí proti Mugabeho režimu pomýšlí i Evropská unie, která vyjádřila hluboké znepokojení nad stavem lidských práv v Zimbabwe. Na závěr dnešní ministerské schůzky Jihoafrická republika-Evropská unie v jihoafrickém Kleinmondu to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Zatím jsme ohledně sankcí o ničem nerozhodli. Sankce budou šity na míru tak, aby nepostihly obyvatelstvo, ale jen odpovědné představitele režimu,“ řekl Schwarzenberg.

Evropská unie přijala sankce už v roce 2002. Jde například o zákaz vstupu do zemí unie pro Mugabeho, jeho manželku a asi 180 jeho spolupracovníků a o zmrazení jejich vkladů v těchto zemích.

Robert Mugabe na schůzce Společenství pro rozvoj jižní Afriky.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 47 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 3 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...