V Zimbabwe jde do oběhu 100bilionová bankovka

Harare - Zimbabwská centrální banka dá do oběhu 100bilionovou bankovku. Chce tak pokrýt nedostatek peněz. Země se potýká s hyperinflací, ceny se každý den zdvojnásobují. Na černém trhu má bankovka hodnotu pouhých 33 amerických dolarů, tedy 675 korun. Kritici viní z hospodářských potíží a současné humanitární krize prezidenta Roberta Mugabeho.

Emise nových bankovek situaci v zemi nijak nepomohly. Ceny zboží se každý den zdvojnásobují, obyvatelé Zimbabwe musí denně vystát fronty před bankami, aby si vybrali dostatek peněz na nákup základních potravin, kterých je navíc nedostatek. Například troje noviny stojí 50 miliard.

„Aby zajistila veřejnosti přístup k penězům na účtech, rozhodla se Zimbabwská centrální banka představit novou sérii bankovek, které budou postupně uváděny do oběhu, počínaje 10bilionovou bankovkou,“ citoval deník The Herald sdělení centrální banky.

Podle oficiálních údajů inflace v Zimbabwe dosahuje 231 milionů procent, neoficiálně se ale odhaduje, že je až pětinásobně vyšší. Zimbabwe je v posledních měsících postiženo těžkou ekonomickou, politickou a humanitární krizí, kterou ještě zhoršila epidemie cholery. Nemoc si vyžádala téměř 2 000 lidských životů.

EU pomýšlí na zesílení sankcí proti Zimbabwe

Na zesílení restrikcí proti Mugabeho režimu pomýšlí i Evropská unie, která vyjádřila hluboké znepokojení nad stavem lidských práv v Zimbabwe. Na závěr dnešní ministerské schůzky Jihoafrická republika-Evropská unie v jihoafrickém Kleinmondu to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Zatím jsme ohledně sankcí o ničem nerozhodli. Sankce budou šity na míru tak, aby nepostihly obyvatelstvo, ale jen odpovědné představitele režimu,“ řekl Schwarzenberg.

Evropská unie přijala sankce už v roce 2002. Jde například o zákaz vstupu do zemí unie pro Mugabeho, jeho manželku a asi 180 jeho spolupracovníků a o zmrazení jejich vkladů v těchto zemích.

Robert Mugabe na schůzce Společenství pro rozvoj jižní Afriky.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvíce mandátů pro Netanjahuovu stranu, ale opoziční blok má náskok, ukazují odhady

Nejvíce mandátů v úterních parlamentních volbách v Izraeli získala podle odhadů strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Podle agentury Reuters to ukazují průzkumy u volebních místností, které pořídily dvě televizní stanice. Likud by podle nich mohl získat 24 či 25 mandátů, zatímco opoziční strana Jašar exnáčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota 21 až 22 mandátů z celkových 120. Blok čtyř opozičních stran má ale náskok před současnou vládní koalicí. Hlasování skončilo ve 21:00 SEČ.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoProč je Epstein ideální konspirací pro absolutně kohokoli

Kauza Jeffreyho Epsteina nabízí všechny základní prvky správné konspirace: mocné muže, začerněné složky i výpadek kamer ve věznici. Proč ale tento příběh neustále přitahuje konspirátory bez ohledu na politickou příslušnost? Novinář Matěj Schneider a religionista Jan A. Kozák v třetí epizodě série Složky pana Epsteina rozkrývají, jak se z reálných systémových trhlin rodí mýty, proč administrativa Donalda Trumpa spíše přilila olej do ohně a zda nás v éře AI ještě dokáže o pravdě přesvědčit jakýkoliv důkaz.
před 2 hhodinami

Izraelci hlasovali v parlamentních volbách. Komise odmítla jejich prodloužení

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hútíové tvrdí, že Egypt schválením vojenské pomoci Rijádu vyhlásil válku Jemenu

Člen nejvyšší politické rady hútíjských povstalců Muhammad Alí Húsí uvedl, že Egypt schválením vojenské pomoci Saúdské Arábii zároveň vyhlásil válku Jemenu. Egyptský parlament v pondělí souhlasil s tím, aby egyptská vláda mohla poskytnout Saúdské Arábii, která již měsíce čelí vzdušným úderům jemenských hútíů, vojenskou pomoc, pokud o ni Rijád požádá. Hútíové tvrdí, že v úterý zasáhli balistickou raketou největší saúdskou ropnou rafinerii.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Běloruští pohraničníci nutí migranty k sabotážím na hranicích, odhalila investigace

Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.
před 7 hhodinami

Srbští studenti zvítězili ve volbách. Teď je čeká boj s korupcí a obnova právního státu

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.
před 8 hhodinami

Rusko a Čína prohlubují alianci v Arktidě

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.
před 8 hhodinami

Frontex má hrát větší roli při návratech migrantů, navrhuje Evropská komise

Evropská komise navrhla posílení pravomocí pohraniční agentury Frontex. Měla by hrát mimo jiné výraznější roli při návratech migrantů, oznámili místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Stálý sbor Frontexu by se měl postupně rozšířit na třicet tisíc členů. Vzniknout by měla rovněž jednotka rychlé reakce, kterou by bylo možné v případě mimořádné situace nasadit ve velmi krátké době.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.