Londýn - Zřejmě nejvýznamnější přírodovědec v historii tohoto vědeckého oboru a všeobecně známý autor přelomové evoluční teorie o vývoji lidského druhu se nikdy nebál šokovat své okolí. Vysloužil si za to z počátku ostrou kritiku vědecké obce i církve. Pro své výzkumy neváhal procestovat celý svět a podporovat přelomové názory podrobnými zápisy a úsudky. Ačkoliv Charles Robert Darwin nebyl první, kdo se odvážil tvrdit, že rostlinné a živočišné druhy vznikají postupným vývojem, je právě on považován za autora evoluční teorie. Narodil se 12. února 1809.
Darwinovy teorie jsou nadále zdrojem vědeckých sporů
Až do dnešních dob jsou jeho zjištění základem studií biologů, genetiků i filosofů. Darwin studoval na Cambridgské univerzitě teologii, tedy paradoxně obor, jehož dogmatickými základy svými teoriemi notně otřásl. Během plaveb v oblasti jižní Ameriky a Austrálie načerpal dostatek poznatků, aby v roce 1858 vyslovil své stanovisko: Veškerý vývoj všech přírodních druhů se odvíjí od možnosti postupného adaptování a zvýhodňujících vlastností.
Darwin vycházel z toho, že se v přírodě mezi jedinci téhož druhu vyskytují spontánně různé odchylky. A jelikož se rodí více jedinců, než může přežít, převládnou v populaci postupně jedinci s tou odchylkou, která jim dává nejlepší konkurenční výhodu pro přežití a rozmnožování. Tak se postupně, generaci od generace, mění průměrné vlastnosti (genetická výbava) určité skupiny organismů, až se vyvine z jednoho druhu druh nový. V přírodě tedy jednoduše přežijí ti, kteří se nejlépe vyrovnají s nepříznivými změnami. Tyto myšlenky vložil do svého nejznámějšího díla O vzniku druhů přirozeným výběrem.
V roce 1871 Darwin vydal spis Původ člověka a pohlavní výběr, ve které připustil vznik člověka z opice. Naboural tak po dlouhá staletí jediné přijímané tvrzení, že svět byl stvořen Bohem, a rozpoutal dodnes nehasnoucí spor o původu všeho živého na Zemi.
V Darwinově duchu pokračují vědci i ve 20. století
Darwinovu evoluční teorii rozvinuli vědci ve 20. století ve dvou hlavních směrech. Jednak ji postavili na genetické poznatky, které Darwin ještě neměl k dispozici. Druhým směrem moderního rozvoje evoluční teorie je sociobiologie - aplikace na společnost či na společenství živočichů.
Pokračovatelé evoluční teorie, tedy tzv. Neodarwinisté, stále aplikují základní teze Darwina k vytváření nových vědeckých postupů. Mezi uznávanou variantu patří např. teorie přerušované rovnováhy Eldredgeho Goulda ze 70. let, která počítá s průběhem evoluce nikoliv kontinuálním, ale v určitých vývojových skocích. „Je to v současnosti veskrze uznávaná teorie, jakési vylepšení darwinismu. Sám Darwin zastával názor kontinuální evoluce,“ dodává biolog Stanislav Komárek.
Komárek zmínil také další moderní aplikaci přírodního výběru - teorii obecného genu, která přenáší hlavní zájem výzkumu vývoje od druhu na gen, jehož cílem je se replikovat. Organismy jednotlivých druhů jsou jen schránkami, které si geny a jejich soubory přizpůsobují ke svému dalšímu přežití.
Autorem jedné z nejnovějších teorií z tábora evolucionistů, zveřejněné v roce 2007, je český vědec Jaroslav Flégr. Podle jeho „teorie zamrzlé plasticity“ je naprostá většina druhů evolučně zamrzlá a reaguje na změnu prostředí jen bezprostředně po svém vzniku. Čím více se vlastnosti daného druhu odchylují od původního stavu, tím větší kladou odpor, až v určitém momentu přestanou na tlak prostředí odpovídat.
- Karikatura Charlese Darwina autor: ČT24, zdroj: cs.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/291/29093.jpg
- Antropologický výzkum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/678/67726.jpg
- Darwinova cesta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/680/67907.jpg
- Darwinův výzkum zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3041/304036.jpg
- Obrazový model lidské evoluce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/678/67709.jpg