Jobbik chce také usilovat o zrušení takzvané Trianonské dohody z roku 1920. Maďarsko na základě takzvaného Trianonu ztratilo při dělení Rakouska-Uherska dvě třetiny svého území a polovinu, převážně nemaďarského, obyvatelstva. „Za několik generací nebo ještě dříve musí trianonské hranice upadnout v zapomnění,“ prohlásil Szegedi s tím, že jde o jeden z hlavních cílů jeho strany. Jobbik chce z roku 2010 učinit rok Trianonu.
Szegedi promlouval na shromáždění Mládežnického hnutí 64 žup za přítomnosti zhruba 250 členů polovojenské extremistické Maďarské gardy a asi pěti stovek jejích sympatizantů.
Slovenská národní strana požadavky na změnu hranic odmítá
Vládní Slovenská národní strana (SNS) v reakci prohlásila, že v EP navrhne usnesení o odmítnutí požadavků na změnu hranic. SNS známá svými protimaďarskými postoji výzvy Szegediho kritizovala. „Jednoznačnou odpovědí na rostoucí maďarský extremismus by mělo být přijetí usnesení EP o odmítnutí jakýchkoliv požadavků na změnu hranic v evropském prostoru a o odsouzení všech projevů extremismu,“ uvedla v prohlášení místopředsedkyně SNS Anna Belousovová. Dodala, že takové usnesení navrhne zástupce strany v EP.
Hospodářská krize přeje populistům a extremismu
Průnik Jobbiku do Evropského parlamentu nečekaně vysokým ziskem 14,77 procenta hlasů byl největším překvapením voleb do EP v Maďarsku. Krajně pravicová strana, která bude mít v EP tři členy, se vyznačuje protiromskou a protislovenskou rétorikou. Také v sobotu v Budapešti Szegedi mluvil o „cikánské kriminalitě“, „zrušení mafiánské politiky“ a „likvidaci vlastizrádných médií“.
Krajní pravice bodovala v deseti členských státech Evropské unie, kde získala více křesel než při posledních volbách v roce 2004. Její úspěch se obecně přičítá nynější hospodářské krizi, jež uvrhla především nové země EU do tíživé ekonomické situace. Zvláště Maďarsko prožívá těžké časy. Obyvatelé se s důsledky krize jen obtížně vyrovnávají, a popřávají proto více sluchu populistům a stranám z krajů politického spektra.
