Budapešť – V Budapešti představili publikaci s názvem 100 nejchudších Maďarů. Obsáhlá knížka ale není pouhým žebříčkem lidí s nejnižšími příjmy. V deseti kategoriích představuje ty, jejichž životní osudy jsou víc než pohnuté: bývalé narkomany, invalidy, trestance, důchodce, dlužníky nebo bezdomovce. Dílko vychází ve stejné redakci, která každý rok vytváří žebříček sta Maďarů z opačného pólu majetkové stupnice.
Maďaři znají kromě sta nejbohatších i sto nejchudších
Jedním ze stovky zobrazených nejchudších Maďarů je Csaba Olaszy. Dříve narkoman, dnes ten, který se závislým na drogách pokouší jejich zhouby zbavit. „Byl jsem úplně na dně, ovšem ani tehdy jsem nemyslel na to, že bych měl s drogami skončit, spíš, že bych měl zemřít. Ale zemřít není tak snadné,“ vzpomíná Olaszy.
Kdo se dostane mezi stovku „vyvolených“ nejchudších Maďarů nerozhodovala doslova jejich chudoba, ale nýbrž jejich více či méně pohnutý osud. „Obvykle se všichni zajímají jen o ty bohaté, takže podle mě je velmi důležité, že se objeví i něco, co vyvolá zájem a upozorní na bídu,“ myslí si ředitel nakladatelství Napi Gazdaság, které dílo vydalo, Balázs Rónai.
Reportáž Ladislava Kerekeše (zdroj: ČT24)
Podle sociologů sice podobná publikace nemá téměr žádný vědecký význam, ale k tomu, aby upozornila na možné cesty, které k chudobě vedou, prý může posloužit velmi dobře. „Sto nejbohatších Maďarů, pokud je vůbec najdou, může představovat asi desetinu těch nejmovitějších, ovšem sto nejchudších reprezentuje asi jen stotisícinou všech chudých lidí v Maďarsku,“ upozorňuje na smutné statistické pozadí žebříčku Endre Sík, sociolog z institutu Tárki.
Csaba Olaszy