Peking - Čína přesně před šedesáti lety nastoupila cestu budování socialismu pod taktovkou Komunistické strany Číny. Zatímco v roce 1949 byla Čína zaostalým státem, dnes tento hospodářský kolos hýbe světovou ekonomikou. Čínští soudruzi proto zorganizovali kvůli 60. výročí vzniku Čínské lidové republiky (ČLR) největší a nejdražší oslavu. Tu dnes ráno odstartovalo na náměstí Tchien-an-men šedesát ran z děla. Následně centrum Pekingu zaplavila armádní technika a tisíce vojáků. Vojenskou přehlídku ale mohli sledovat jen vyvolení. Odpoledne Peking oslavil výročí obrovským průvodem. I ten ale sledovali jen čínští soudruzi.
Ulice Pekingu hlídají statisíce členů ozbrojených bezpečnostních složek. Ministerstvo veřejné bezpečnosti naverbovalo na 800 tisíc dobrovolníků, kteří mají hlásit podezřelé aktivity. Peking je neprodyšně uzavřen policejními kontrolami a každé vozidlo vjíždějící do města se kontroluje.
Náměstí Tchien-an-men, kde před 60. lety vyhlásil Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku, dnes zaplavily šiky statisíců Číňanů, kteří vzdali hold šedesátileté novodobé čínské historii. Slavnostní vojenské přehlídce v Pekingu přihlížel prezident Chu Ťin-tchao, který dokonce provedl inspekci nastoupených vojáků. Premiér Wen Ťia-pao se na přehlídce objevil v obleku podobném tomu, který nosil Mao Ce-tung. To má podle některých komentářů symbolizovat, že má armádu stále pevně v rukou.
Celkem osm tisíc členů armády se rozpochodovalo po náměstí Tchien-an-men tempem 116 kroků za minutu. Defilovaly tu také tanky a bojové rakety. Následně zde projelo 60 alegorických vozů připomínajících významné momenty novodobé čínské historie – například olympijské hry v Pekingu nebo čínský vesmírný program. To vše provázely desetitisíce secvičených studentů, kteří otáčením barevných desek nad hlavou tvořili obrazce šťastných symbolů prokládané politickými hesly.
Obří monstrakce se připravovala už od začátku roku. Účastníci nacvičovali složitou choreografii poslední dva měsíce v centru Pekingu každý víkend v noci. Výsledek jejich snažení ale viděli jen vyvolení. Lid mohl sledovat oslavy jen v televizi. Přihlížet nesměli ani lidé bydlící v okolí náměstí Tchien-an-men, policie jim zakázala vykukovat z oken.
Oslava prvního října není určena ani zahraničním novinářům, ani zbytku světa. Má spíš vyvolat u Číňanů pocit národní hrdosti a generovat podporu komunistické straně a vládnoucímu režimu. „Vojenská přehlídka a celá oslava je hlavně pro domácí publikum. Výborně poslouží cíli koncentrovat pozornost celého národa na to, že strana odvádí vynikající práci a že zemi dělá silnou,“ míní politický vědec Wang Čeng-sü.
I někteří obyvatelé Pekingu mimo záběry kamery ČT tvrdí, že oslavu organizuje komunistická strana hlavně pro sebe. Chce totiž lidem připomenout, kdo je v Číně i po šedesáti letech nedotknutelným pánem.
V Číně žije 56 etnických minorit a ne všechny dnes oslavovaly. Exiloví Tibeťané protestovali před čínskou ambasádou v indickém Dilí. Většina demonstrantů ale skončila za mřížemi. Protestovalo se i v Hongkongu, který od roku 1997 spadá pod Čínu jako autonomní oblast.
