Oslo - Americký prezident Barack Obama získal letošní Nobelovu cenu míru za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy. Oznámil to výbor pro udělování cen v Oslu. Ten ocenil hlavně Obamovy snahy o snižování počtu jaderných zbraní a podíl na obnovení mírového procesu na Blízkém východě.
Obamova zahraniční politika má několik cílů. Tím nejambicióznějším je svět bez jaderných zbraní, tuto myšlenku vyslovil Obama už při své návštěvě Prahy letos v dubnu. Minulý měsíc Obama předsedal historickému zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém byla přijata rezoluce, která svět vyzývá ke snížení arsenálu jaderných zbraní.
Kromě toho ale Obama usiluje také o zlepšení vztahů s Íránem, jehož jaderný program Západ stále znepokojuje. Americký prezident se snaží i o usmíření Izraele a Palestinců, prosazuje dvoustátní řešení, které by znamenalo vznik samostatného palestinského státu.
Nobelův výbor o Obamovi:
„Jen vzácně se podaří nějaké osobnosti do takové míry upoutat světovou pozornost a dát lidem naději na lepší budoucnost… Jeho diplomacie vychází z toho, že kdo chce vést svět, musí tak činit na základě hodnot a postupů, které sdílí většina světové populace. … Prezident Obama vytvořil nové ovzduší v mezinárodní politice. Centrální pozici opět získala mnohostranná diplomacie s důrazem na roli, kterou mohou hrát Spojené národy a další mezinárodní instituce.“
Obamovi jistě nelze upřít snahu, jeho téměř desetiměsíční vláda ale zatím žádné konkrétnější výsledky na mezinárodním diplomatickém poli nepřinesla. Žádný z jeho cílů dosud nebyl plně realizován. Mírový proces na Blízkém východě uvázl na mrtvém bodě, protože Izraelci nechtějí uznat samostatný palestinský stát a nechtějí se ani vzdát dalšího rozšiřování židovských osad na palestinských územích. Pro Palestince je zase naopak nemyslitelné, že by uznali židovský stát.
Složitá jsou i jednání o jaderném odzbrojování, a to hlavně mezi Západem a Íránem. Ten je sice ochotný bavit se obecně o jaderné problematice, do svého jaderného programu si ale mluvit nenechá. A podobně je to i se Severní Koreou, která se stále nevrátila k šestistranným rozhovorům.
To, že se laureátem této ceny letos stal zrovna Obama, proto vyvolalo poměrně velké překvapení. Ocenění totiž americký prezident dostal ani ne rok po svém nástupu do funkce. Předseda norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland proto musel po vyhlášení čelit otázkám rozčarovaných novinářů, kteří volbu označovali za populistickou či tristní. „Je to jasný signál, že chceme propagovat totéž, o co se on zasadil,“ vysvětloval rozhodnutí výboru předseda. „Neocenili jsme to, co chce Obama učinit v budoucnosti, ale to, co již v průběhu minulého roku udělal,“ dodal. Cenou pro Obamu chce prý navíc výbor podpořit jeho budoucí úsilí.
Kandidátů na Nobelovu cenu míru byl letos rekordní počet, celkem 205, z toho 33 byly organizace. Americký prezident ale rozhodně nepatřil k favoritům, jeho jméno se spíš zmiňovalo jako kuriozita. Na seznamu byla kromě Baracka Obamy i další známá jména jako například francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo zpěvák Micheal Jackson. Toto ocenění ale může dostat jen žijící osoba.
Obama cenu přijímá s pokorou, peníze dá na charitu
Americký prezident v Bílém domě řekl, že ho udělení Nobelovy ceny za mír překvapilo. Přijal ji prý s pokorou a chápe ji především jako výzvu k dalšímu úsilí. V této souvislosti zopakoval své přání, aby svět existoval bez jaderných zbraní.
Ve svém prohlášení Obama podotkl, že cena je oceněním každého, kdo usiluje o spravedlnost a důstojnost. V této souvislosti mimo jiné nepřímo jmenoval například i barmskou disidentku Su Ťij, která je také držitelkou Nobelovy ceny míru.
Mluvčí Obamy Robert Gibbs dnes uvedl, že prezident dá celou finanční odměnu spojenou s cenou na charitu. Jde o deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Podle Gibbse si zřejmě peníze rozdělí více charitativních organizací. Obama se však ještě musí rozhodnout, o které půjde.
Obama není prvním americkým prezidentem, který získal Nobelovu cenu míru. V roce 1906 se stal jejím laureátem Theodore Roosevelt a v roce 1919 pak Woodrow Wilson. Držitelem ocenění je také exprezident USA Jimmy Carter, který ji ovšem dostal po skončení svého funkčního období v roce 2002.
Zlatou medaili a diplom, společně s finanční odměnou ve výši deseti milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč), převezme Obama během slavnostního předávacího ceremoniálu, který se uskuteční 10. prosince v Oslu.
