Buenos Aires - Na 25 let do vězení půjde za zločiny proti lidskosti poslední argentinský diktátor Reynaldo Bignone. Spolu s dalšími bývalými generály byl obžalován z únosů, mučení a zmizení 56 oponentů režimu v jednom z argentinských koncentračních táborů. Podle oficiálních údajů během vojenské diktatury v Argentině zemřelo nebo se pohřešuje na 13 000 lidí. Lidskoprávní organizace ale jejich počet odhadují až na 30 000.
Dnes třiaosmdesátiletý Bignone nesl podle obžaloby konečnou zodpovědnost za případy mučení, nezákonná násilná vniknutí a zbavování svobody v letech 1976-78 ještě předtím, než se stal prezidentem vojenské junty v posledních letech její vlády.
Bignone je považován za jednoho z šéfů tajného internačního střediska kasáren v Campo de Mayo na okraji Buenos Aires, kudy prošlo na 5 000 členů opozice, z nichž většina je dosud pohřešována. Byla tam také zřízena tajná porodnice, kde byly internovaným matkám odebírány děti a předávány pod jinou identitou členům vojenského režimu. O matkách se tvrdilo, že zemřely.
Bignone nechal zničit veškerou dokumentaci
Jako prezident v letech 1982-83 udělil Bignone amnestii osobám, které porušovaly lidská práva. Zároveň nařídil zničení veškeré dokumentace o mučení oponentů režimu či jejich mizení. Teprve poté souhlasil s předáním moci demokraticky zvolenému prezidentovi Raúlu Alfonsínovi. Argentinské soudy i Kongres nakonec amnestii zrušily a současná prezidentka Cristina Fernándezová do programu své vlády zahrnula i stíhání vůdců diktatury.
Bignone je ze čtyř prezidentů diktatury poslední žijící spolu s bývalým generálem Jorgem Rafaelem Videlou, který řídil státní převrat v roce 1976. Třiaosmdesátiletý Videla byl odsouzen k doživotí při historickém procesu vojenské junty v roce 1985, o pět let později mu ale bývalý prezident Carlos Menem udělil amnestii. Podle oficiálních údajů bylo během vojenské diktatury v Argentině zabito nebo je pohřešováno 13 000 lidí. Skupiny pro lidská práva jejich počet odhadují na 30 000.
