Bad Reichenhall/Prachatice - Fanoušci historie z Rakouska a Německa mapují středověkou trasu soli do Čech. Velká část cesty tehdy vedla po řekách mezi Alpami a Šumavou. Zlatá stezka je příkladem komunikace, která přinášela život celým rozsáhlým oblastem sousedících středověkých států, jako Pasovskému biskupství a Českému království. Proudilo po ní nejen zboží, ale také myšlenky, kultura a kolonisté, kteří osídlili nehostinný pohraniční hvozd.
Řeka Salzach mezi Rakouskem a Bavorskem dnes už málo připomíná, že to kdysi byla rušná dopravní tepna. Minimálně její jméno ale stále svědčí o tom, co po ní hlavně proudilo – sůl. Stezka byla mnohoúčelnou. Vznikla na ní řada vesnic a měst, z nichž zvláště Prachatice, Volary, Waldkirchen nebo Pasov jsou příkladem toho, jak významná cesta může ovlivnit osud lidského sídliště. Ve vrcholné době středověkých obchodních cest, ve 14. až 16. století, patřila Zlatá stezka k nejvýznamnějším středověkým spojnicím.
Dopravním prostředkem byla samozřejmě loď, kterých se tu používalo stovky. Nekonečné hory soli putovaly po dlouhá staletí s říčním proudem na sever. Proti proudu pak byly lodě taženy koňmi. Když sůl dorazila do Pasova, pokračovala po Zlaté stezce přes hřeben Šumavy do Čech především na hřbetech koní. Říční toky i horské průchody tak spojovalo toto bohatství anebo alespoň obživa pro celé oblasti podél tras, kterými proudila.
