Virus Stuxnet se zaměřuje především na systémy s monitorovacími a řídicími aplikacemi a na systémy WinCC/PCS7 vyvinuté firmou Siemens. Právě fakt, že se jedná o první známý program, který dokáže poškodit cíle z reálného světa, vede odborníky k přesvědčení, že by se v podstatě mohlo jednat o válečnou zbraň. „Tohle není dílo nějakého hackera sedícího ve sklepě domu svých rodičů. Potřebné zdroje pro přípravu takového útoku ukazují na národní stát,“ soudí odborník na počítačovou bezpečnost Ralph Langner.
Stuxnet se nešíří přes internet, jak bývá obvyklé. „Nakazí“ navíc vždy jen tři další zařízení, a to pouze taková, která používají software zvaný SCADA, jenž je využíván k řízení velkých průmyslových podniků, například továren, elektráren, produktovodů a dokonce armádních zařízení.
Elektrárna v Búšehru přišla na miliardu dolarů. Výstavba lehkovodního reaktoru o výkonu 1 000 megawattů byla zahájena před islámskou revolucí v roce 1977 s pomocí německé firmy Siemens. Tehdy se počítalo s dokončením v roce 1981. V době íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 byl ale projekt pozastaven. V roce 1995 uzavřel Írán kontrakt o dostavbě s Ruskem. Stavba reaktoru byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 procenta až 3,6 procenta.
Spuštění elektrárny podle odborníků nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet. Právě tento materiál by mohl Írán využít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň, čehož se mezinárodní společenství obává. Rusko, které s dokončením elektrárny pomáhá, slíbilo zajistit bezpečnost operace.
