Prvním vesmírným turistou byl Američan Dennis Tito

Bajkonur (Kazachstán) – Kdo by kdy tušil, že se obyčejný člověk někdy podívá do vesmíru jako „vesmírný turista“. Sen mnoha lidí ale není nereálný. Dnes si totiž svět připomíná okamžik, kdy se jako první „vesmírný turista“ do kosmu podíval americký milionář Dennis Tito. Na svůj výlet se vydal 28. dubna 2001 na palubě ruské kosmické lodi Sojuz. Na počátku nového tisíciletí se tak začala rozvíjet vesmírná turistika, avšak jako projekt čistě individuální. O tom, že má ale budoucnost, svědčí záměry vědců i řady podnikatelů například na velkolepé hotely na oběžné dráze.

Šedesátiletý Dennis Tito snil o letu čtyři desetiletí, od doby, co vystudoval na univerzitě letecké inženýrství. Pět let také pracoval v laboratoři amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Když v roce 1972 založil investiční firmu Wilshire Associates, podařilo se mu vydělat velké jmění. Díky němu si mohl zaplatit svůj sen, protože za pobyt na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zaplatil dvacet milionů dolarů.

Expedice na ISS vyvolala značné napětí mezi NASA a ruskou kosmickou agenturou RAKA. Američané totiž dlouho odmítali dát souhlas k pobytu Tita na orbitální stanici a argumentovali tím, že nezkušený amatér může ohrozit její bezpečnost. Po Titově úspěšném návratu se ale NASA začala vysíláním cestovatelů do kosmu vážněji zabývat. Vydala dokonce příručku pro potenciální zájemce, v níž se například psalo, že turistou se nikdy nemohou stát opilci, lháři a lidé s temnou minulostí.

Tito byl prvním turistou, který si let financoval ze svého

Tito však nebyl úplně prvním neastronautem ve vesmíru. Pár lidí, jako například saúdskoarabský princ nebo zaměstnankyně britské čokoládovny Mars, se do vesmíru podívalo před ním. To vše ale bylo z peněz daňových poplatníků. Tito si celý výlet financoval sám.

Pohled na Zemi z kosmu si zatím mohlo včetně Tita vychutnat sedm turistů, z nichž Američan Charles Simonyi dokonce dvakrát. Primát vesmírné turistky patří Američance íránského původu Anousheh Ansariové. Posledním návštěvníkem byl v roce 2009 Kanaďan a „vesmírný klaun“ Guy Laliberté, zakladatel Cirque du Soleil.

Lety všech movitých zájemců zprostředkovala americká společnost Space Adventures společně s ruským Roskosmosem, který k jejich dopravě na oběžnou dráhu poskytl rakety Sojuz.

Ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru má firma Virgin Galactic

Britský miliardář Richard Branson vidí ve vesmírné turistice velký potenciál. Jeho firma Virgin Galactic tak má ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru. Na podzim její kosmická loď SpaceShipTwo již absolvovala první samostatný klouzavý let, přičemž další úspěšné testy by měly vést k prvním letům turistů. Ti budou vynášeni pouze na suborbitální lety, při nichž zažijí pár minut stav beztíže. Letenky Branson nabízí za „lidových“ 200 000 dolarů (3,5 milionu korun), zatím si je koupilo kolem 400 zájemců. Dopravu astronautů by mohl zajišťovat i americký Boeing, který uzavřel se společností Bigelow Aerospace smlouvu v hodnotě 18 milionů dolarů na předběžný vývoj a testy modulu pro sedm pasažérů.

Přehled vesmírných turistů (jméno, věk, národnost, délka pobytu, cena)

1. Dennis Tito (60), USA, 2001, 9 dní, 20 mil. USD

2. Mark Shuttleworth (28), JAR, 2002, 11 dní, 20 mil. USD

3. Gregory Olsen (59), USA, 2005, 11 dní, 20 mil. USD

4. Anousheh Ansariová (40), USA/Írán, 2006, 12 dní, 20 mil. USD

5. Charles Simonyi (58), USA/Maď., 2007, 15 dní, 25 mil. USD a 2009 14 dní 35 mil. USD

6. Richard Garriott (47), USA/Brit., 2008, 12 dní, 35 mil. USD

7. Guy Laliberté (50), Kanada, 2009, 12 dní, 35 mil. USD

  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250280.jpg
  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250279.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 59 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...