Prvním vesmírným turistou byl Američan Dennis Tito

Bajkonur (Kazachstán) – Kdo by kdy tušil, že se obyčejný člověk někdy podívá do vesmíru jako „vesmírný turista“. Sen mnoha lidí ale není nereálný. Dnes si totiž svět připomíná okamžik, kdy se jako první „vesmírný turista“ do kosmu podíval americký milionář Dennis Tito. Na svůj výlet se vydal 28. dubna 2001 na palubě ruské kosmické lodi Sojuz. Na počátku nového tisíciletí se tak začala rozvíjet vesmírná turistika, avšak jako projekt čistě individuální. O tom, že má ale budoucnost, svědčí záměry vědců i řady podnikatelů například na velkolepé hotely na oběžné dráze.

Šedesátiletý Dennis Tito snil o letu čtyři desetiletí, od doby, co vystudoval na univerzitě letecké inženýrství. Pět let také pracoval v laboratoři amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Když v roce 1972 založil investiční firmu Wilshire Associates, podařilo se mu vydělat velké jmění. Díky němu si mohl zaplatit svůj sen, protože za pobyt na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zaplatil dvacet milionů dolarů.

Expedice na ISS vyvolala značné napětí mezi NASA a ruskou kosmickou agenturou RAKA. Američané totiž dlouho odmítali dát souhlas k pobytu Tita na orbitální stanici a argumentovali tím, že nezkušený amatér může ohrozit její bezpečnost. Po Titově úspěšném návratu se ale NASA začala vysíláním cestovatelů do kosmu vážněji zabývat. Vydala dokonce příručku pro potenciální zájemce, v níž se například psalo, že turistou se nikdy nemohou stát opilci, lháři a lidé s temnou minulostí.

Tito byl prvním turistou, který si let financoval ze svého

Tito však nebyl úplně prvním neastronautem ve vesmíru. Pár lidí, jako například saúdskoarabský princ nebo zaměstnankyně britské čokoládovny Mars, se do vesmíru podívalo před ním. To vše ale bylo z peněz daňových poplatníků. Tito si celý výlet financoval sám.

Pohled na Zemi z kosmu si zatím mohlo včetně Tita vychutnat sedm turistů, z nichž Američan Charles Simonyi dokonce dvakrát. Primát vesmírné turistky patří Američance íránského původu Anousheh Ansariové. Posledním návštěvníkem byl v roce 2009 Kanaďan a „vesmírný klaun“ Guy Laliberté, zakladatel Cirque du Soleil.

Lety všech movitých zájemců zprostředkovala americká společnost Space Adventures společně s ruským Roskosmosem, který k jejich dopravě na oběžnou dráhu poskytl rakety Sojuz.

Ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru má firma Virgin Galactic

Britský miliardář Richard Branson vidí ve vesmírné turistice velký potenciál. Jeho firma Virgin Galactic tak má ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru. Na podzim její kosmická loď SpaceShipTwo již absolvovala první samostatný klouzavý let, přičemž další úspěšné testy by měly vést k prvním letům turistů. Ti budou vynášeni pouze na suborbitální lety, při nichž zažijí pár minut stav beztíže. Letenky Branson nabízí za „lidových“ 200 000 dolarů (3,5 milionu korun), zatím si je koupilo kolem 400 zájemců. Dopravu astronautů by mohl zajišťovat i americký Boeing, který uzavřel se společností Bigelow Aerospace smlouvu v hodnotě 18 milionů dolarů na předběžný vývoj a testy modulu pro sedm pasažérů.

Přehled vesmírných turistů (jméno, věk, národnost, délka pobytu, cena)

1. Dennis Tito (60), USA, 2001, 9 dní, 20 mil. USD

2. Mark Shuttleworth (28), JAR, 2002, 11 dní, 20 mil. USD

3. Gregory Olsen (59), USA, 2005, 11 dní, 20 mil. USD

4. Anousheh Ansariová (40), USA/Írán, 2006, 12 dní, 20 mil. USD

5. Charles Simonyi (58), USA/Maď., 2007, 15 dní, 25 mil. USD a 2009 14 dní 35 mil. USD

6. Richard Garriott (47), USA/Brit., 2008, 12 dní, 35 mil. USD

7. Guy Laliberté (50), Kanada, 2009, 12 dní, 35 mil. USD

  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250280.jpg
  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250279.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 6 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 7 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 12 hhodinami
Načítání...