Usáma bin Ládin je mrtev, jeho tělo prý skončilo v moři

Washington - Vůdce teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin je mrtvý. Oznámil to dnes americký prezident Barack Obama s tím, že tělo nejhledanějšího teroristy na světě je v rukou amerických úřadů. USA v důsledku této události už uvedly do pohotovosti svá velvyslanectví a varovaly Američany před možnými odvetnými akcemi al-Káidy. Mezitím se před Bílým domem ve Washingtonu shromáždily stovky lidí, skandujících a oslavujících tuto zprávu. Bin Ládinovo tělo bylo svrženo do moře. USA prý chtěly vyhovět islámské tradici, která velí pohřbít mrtvého do 24 hodin.

Podle médií už americká vláda oznámila, že totožnost zabitého nejhledanějšího teroristy Usámy bin Ládina na 99,9 procenta potvrdily testy DNA. Podle všeho jde o předběžné testy, že zabitý muž je skutečně šéf al-Káidy, již dříve potvrdily také srovnávací testy obličejových rysů.

Usáma bin Ládin byl pohřben do 24 hodin od smrti, tak jak velí islámská tradice. „Tělo zesnulého jsme omyli a položili na bílé plátno, pak jsme ho umístili do pytle se závažím. Jeden z vojáků přečetl připravené náboženské poznámky, které rodilý mluvčí přeložil do arabštiny. Když dočetl, položili jsme tělo na připravené prkno, které jsme převrátili, načež tělo zesnulého sjelo do moře,“ popsal podrobnosti obřadu na palubě americké letadlové lodě USS Carl Vinson, činitel Pentagonu.

Obama ve svém prohlášení řekl, že první indicie, která vedla Spojené státy na bin Ládinovu stopu, se objevila loni v srpnu. Americké tajné služby se poté snažily ujistit, že bin Ládin se opravdu nachází v usedlosti nedaleko pákistánského hlavního města Islamábádu. Informace se nakonec potvrdily a americký prezident Obama minulý týden souhlasil se spuštěním supertajné operace. Přesně v den britské královské svatby, tedy 29. dubna, prezident Obama definitvně potvrdil, že americké speciální jednotky mohou zasáhnout proti bin Ládinovi.

Usámu bin Ládina zabilo zvláštní komando amerických sil při cílené operaci v domě v Abbottabádu u pákistánské metropole Islámábádu. Nejmenovaný činitel amerických protiteroristických sil zdůraznil, že šlo o pozemní operaci, nikoliv o útok bezpilotního letounu. Při přestřelce údajně nebyl žádný americký voják zraněn, ale zabit byl právě bin Ládin. Komando se také úzkostlivě staralo, aby nedošlo k obětem mezi civilisty.

George W. Bush, bývalý prezident USA:

„Boj proti terorismu pokračuje, ale Spojené státy vyslaly nezpochybnitelnou zprávu: Nehledě na to, jak dlouho to bude trvat, spravedlnosti bude učiněno zadost.“

Nejhledanější terorista světa a vůdce teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin stál mimo jiné za teroristickými útoky z 11. září 2001 v USA, které si vyžádaly několik tisíc lidských životů. Na svědomí měl i řadu dalších atentátů včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Po bin Ládinovi pátraly americké síly od roku 2001, kdy se mu podařilo uniknout při operaci amerických i afghánských sil v jeskynním komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. Dařilo se mu nadále skrývat a nakonec řada činitelů výzvědných sil dospěla k přesvědčení, že se skrývá v Pákistánu.

Možným nástupcem bin Ládina je Egypťan Zavahrí

Bin Ládinovým nástupcem v čele al-Káidy by se mohl stát 59letý egyptský lékař Ajmán Zavahrí, hlavní ideolog této radikálně islamistické organizace. Jeden z nejhledanějších teroristů světa, za jehož dopadení vypsaly USA odměnu 25 milionů dolarů, byl zástupcem bin Ládina v al-Káidě od roku 1988. Zavahrí se nejspíš ukrývá v hornaté oblasti u hranic Afghánistánu a Pákistánu.

Zavahrí je podle některých spekulací dokonce ještě zkušenější a radikálnější, než byl samotný bin Ládin. Nejspíš měl poslední slovo v útocích na USA v září 2001, je hledán i kvůli pumovým atentátům na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998, připisuje se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.

Vystudovaný lékař Zavahrí o sobě často dává vědět prostřednictvím zvukových záznamů. Naposledy se připomněl letos v dubnu, kdy v nahrávce vyzval muslimy k boji proti NATO a USA v Libyi. Zavahrí údajně také dohlížel na finanční toky v rámci al-Káidy, s bin Ládinem se poprvé setkal v polovině 80. let v Pákistánu, kdy spolu bojovali proti sovětské okupaci Afghánistánu. Egypt viní Zavahrího dřívější organizaci islámské svaté války (zvanou Nový džihád) z atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981. V souvislosti s atentátem na Sadata byl Zavahrí stejně jako další členové Nového džihádu postaven v Egyptě před soud. Za nelegální držení zbraně dostal tříletý trest, který si odpykal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 9 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...