Houston – Poslední mise raketoplánu Endeavour má za sebou nejdůležitější úkol. Astronauti nainstalovali na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) alfamagnetický spektrometr, který má pomoci najít antihmotu. Vyvinul ho tým vedený nositelem Nobelovy ceny za fyziku Samuelem Tingem. Vědci věří, že prostřednictvím spektrometru objeví netušené.
Endeavour zanechal u ISS hledač antihmoty
Alfamagnetický spektrometr (AMS) je velký jako autobus a se sedmi tunami také podobně těžký. Málokterý autobus ale stojí dvě miliardy dolarů. Tingův spektrometr je s touto cenou nejdražším přístrojem, který kdy lidstvo poslalo do vesmíru. Tingův tým ho dával dohromady sedmnáct let. „Nelituju ani jediný den. Čekají nás velké objevy,“ říká teď Samuel Ting.
Astronomické prostředky a své nejlepší vědce vložily jednotlivé státy do přístroje, protože doufají, že s jeho prostřednictvím naleznou antihmotu. Při velkém třesku totiž mělo vzniknout shodné množství hmoty a antihmoty. Ve světě nám známém ale žádná přirozená antihmota není.
Reportáž Michala Kubala (zdroj: ČT24)
Nalézt ji má spektrometr. Jeho výkonný magnet zachytí částice, které by jinak zmizely v zemské atmosféře. „Vzali jsme ty nejlepší měřicí přístroje a poslali do vesmíru, kde jejich práci nebude překážet atmosféra. Něco takového tu ještě nebylo,“ shrnul pověřenec amerického ministerstva energetiky Saul Gonzales.
Přístroj AMS má být v provozu nejméně patnáct let. Bude prohledávat vesmír a hledat odpovědi na jeho tajemství. Kromě antihmoty může objevit něco, o čem zatím vědci nemají ani tušení. Endeavour tak svým posledním letem může položit základ poznání, které zcela překoná vše, co přinesl třicetiletý provoz raketoplánů.
Nekonečný vesmír