Při střetu s pořádkovou policií bylo v pátek na náměstí Plaça Catalunya v centru Barcelony zraněno sto lidí (video BBC zde). Zásah ozbrojených policistů proti neozbrojeným civilistům Španělsko šokoval. Účastníci madridské demonstrace na jejich podporu skandovali „Barcelona není sama“ a v rukou drželi květiny.
Protesty ve Španělsku probíhají již od 15. května, demonstranti se proto zaštiťují názvem M15. Přestože se na náměstích scházejí lidé rozdílného ideového založení i věku, spojuje je odpor k současnému stavu Španělska. Organizátoři protestů nazývaných Real Democracy Now nebo též Španělská revoluce své požadavky shrnují do dvou bodů: Požadují změnu volebního systému a boj proti korupci.
V Madridu to vře
Španělsko: Politici jsou neschopní a zkorumpovaní
Podle protestujících totiž stávající nastavení volebního systému umožňuje pouze střídání dvou nejsilnějších politických stran v čele státu bez naděje na změnu. „Toto je demokracie, jakou chceme,“ citoval Daily Best demonstrujícího právníka Eduarda Goméze. „Ve veřejném prostoru diskutovat o veřejných záležitostech, a ne jen jít jednou za čtyři roky volit a poté mlčet.“
Politickou garnituru označují demonstranti za neschopnou a zkorumpovanou, čemuž ostatně nasvědčují i zjištění španělských médií před krajskými a komunálními volbami (22. května). V sedmi regionech země byla polovina kandidátů nejsilnější opoziční Lidové strany podezřívána z korupce, v případě vládních socialistů to činilo 35 procent. Ti také ve volbách dramaticky propadli.
Demonstranti se bouří také proti způsobu, jímž chce vláda řešit hospodářskou krizi a klesající rating Španělska. Vadí jim výše nezaměstnanosti, která dosáhla 21 procent, přičemž bezmála polovinu nezaměstnaných tvoří mladí lidé.
Toto je náš Tahrír, křičí v Aténách
Protesty včera pokračovaly také v Řecku. Tisíce lidí v neděli demonstrovaly proti úsporným opatřením, kterými se vláda snaží snížit deficit státního rozpočtu. V Aténách se sešlo na 15 000 protestujících, další demonstrace se konala v Soluni. V obou největších městech se shromáždění obešla bez násilností. Protesty trvají už pět dní v řadě a i zde se obracejí proti politikům.
Revoluční tendence v obou zemích se navíc projevují stejným způsobem a veřejně se inspirují u bouří, které od začátku roku zmítají Blízkým východem. Zatímco Španělé demonstrují se sloganem „Toto je naše revoluce“, Řekové vyšli do ulic s nápisy „Toto je náš Tahrír“ (náměstí v Káhiře a centrum někdejších nepokojů).
Protivládní nálada se šíří dál. Včera poprvé demonstrovali Pařížané na náměstí Bastily. Proti politice, nezaměstnanosti, korupci a slábnoucí kupní síle. „Když si to odhlasujeme, budeme náměstí okupovat co nejdéle, aby si nás všimli. Lidi, mladí, dělníci, penzisti, nikdo přece nemusí platit za krizi, za kterou můžou bankéři,“ argumentuje demonstrantka.
S obavami se k bouřícím se zemím dívá především Itálie. I zde se totiž mísí špatná hospodářská situace s frustrací občanů.
