Neuschwanstein: Rytířský hrad s cukrovou polevou


14. 11. 2011Aktualizováno14. 11. 2011|Zdroj: ČT24

Hohenschwangau (Německo) - Jsou to nádherní a silní ptáci, kteří umějí vlastně skoro všechno: létat, plavat, potápět se i chodit a nevadí jim horko ani mráz. Není divu, že si labutě oblíbil i bavorský král Ludvík II., který těmto ušlechtilým a (téměř) dokonalým zvířatům zasvětil svůj pohádkový zámek Neuschwanstein na jihu Bavorska – a to nejen v názvu. V labutím koutku v interiéru zámku jich například na stěnách, obrazech nebo závěsech napočítáme rovné dvě stovky. Labuť vedle symbolu čistoty navíc byla také erbovním zvířetem středověkých pánů ze Schwangau.

„Mám v úmyslu nově přestavět zříceninu hradu Hohenschwangau u rokliny Pöllat – ve stylu starých německých rytířských hradů. Je to jedno z nejkrásnějších míst, jaká lze nalézt. Posvátné a nepřístupné,“ napsal král Ludvík II. Bavorský svému oblíbenému skladateli Richardu Wagnerovi. Se stavbou nejkrásnějšího a nejznámějšího ze svých zámků začal v roce 1869. Do dalšího zámku Linderhof v jeho nynější formě se pustil v roce 1874 a stavbu Herrenchiemsee zahájil v roce 1878. Sedm let poté už bylo všechno připraveno pro stavbu čtvrtého zámku Falkenstein, k té už ale nikdy nedošlo a zámek je zachycen pouze na obrazové výzdobě trůnního sálu v Neuschwansteinu: za zády draka, kterému do tlamy zabodává kopí svatý Jiří.

Zámek ve stylu středověkého hradu

I když Neuschwanstein zvenku – a ještě více zdálky nebo z fotografií a plakátů - působí možná až kýčovitě, vevnitř je dojem úplně jiný. Král Ludvík totiž obdivoval středověk a přesně v tomto duchu se snažil interiér budovat. To dokresluje i fakt, že obrazová výzdoba komnat je inspirovaná starou germánskou mytologií a motivy z Wagnerových oper. Zámek dnes v sezoně navštíví v průměru šest tisíc lidí denně a byl zpřístupněn jen několik týdnů po králově smrti. Je otázka, zda by se to samotnému Ludvíkovi líbilo. Když naposledy zámek opouštěl, řekl svému sluhovi Stichovi: „Opatrujte mi tyto prostory jako svatyni. Nenechte je zprofanovat zvědavci, protože jsem zde musel snášet ty nejtrpčí hodiny svého života.“

Ludvík II. Bavorský a jeho pohnutý osud jsou zajímavé stejně jako celý zámek, nicméně se zde omezme jen na konstatování, že šlo o podivínského krále, který byl krátce před smrtí zbaven svéprávnosti a v roce 1886 zahynul v jezeře za velmi podivných okolností. Lidem se na sklonku života raději vyhýbal, dokonce i po svých panstvích jezdil raději v noci. Zámek Neuschwanstein nechal postavit (stejně jako své ostatní zámky) výhradně pro sebe - na místě zřícenin dvou hradů – Vorder- a Hinterhohenschwangau. Ty byly součástí čtveřice hradů, které ve středověku střežily důležitou obchodní cestu Via Claudia vedoucí z Augšpurku přes Tyrolsko do Itálie.

  • Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302748.jpg
  • Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302746.jpg

Už sám příjezd k Neuschwansteinu vezme návštěvníkům dech. Třebaže ho, přinejmenším z obrázků nebo puzzlí, zná snad každý, v reálu je to něco úplně jiného. Užijí si jej nejen milovníci památek, ale i přírody. Okolí zámku totiž není o nic méně úchvatné než stavba samotná a není jednoduché se rozhodnout, kdy se sem vypravit. Na jaře, kdy za probouzejícími se stromy ještě prosvítají zasněžené vrcholky hor? V létě, kdy zámek rámuje šťavnatá zeleň? Na podzim, kdy okolí hraje všemi barvami? Nebo nakonec přece jen v zimě, kdy leží pod sněhem a působí obzvlášť pohádkově? Však také není náhoda, že zámek posloužil jako inspirace pro zámek Šípkové Růženky v Disneylandu. Cesta nahoru není o nic méně romantická než zámek samotný, a pokud si odmyslíte slalom mezi koňskými koblížky a trochu strmější stoupání, je to fajn procházka. A vlastně tak trochu i asijský výlet, protože velkou část zdejších turistů tvoří Japonci.

  • Cesta na Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302755.jpg
  • Při cestě na Neuschwanstein pozor na koně autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302756.jpg
  • Neuschwanstein a jak se tam dostat autor: ČT24, zdroj: Bayerische Schlösserverwaltung http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302743.jpg

Král nikdy neviděl zámek bez lešení – a my také ne

Ještě před dokončením zámku Ludvík tragicky zahynul, Neuschwanstein se proto z velké části dostavěl jen ve zjednodušené podobě a některé části se nedokončily vůbec. Král tak dílo nikdy nespatřil bez lešení - a podobná „vymoženost“ se dostává i dnešním návštěvníkům. Plánovanou zámeckou kapli připomínají jen obrysy na nádvoří, severní věž je oproti plánům nižší, druhé patro tvoří jen hrubá stavba, západní terasu a lázeň byste hledali marně. Základní kámen byl položen 5. září 1869 poté, co se horní plošina skály, na níž kdysi stávaly oba hrady, snížila o osm metrů a co se k ní postavila silnice a přivedla voda. S dokončením se počítalo v roce 1893.

  • Část zámku Neuschwanstein zakrývá lešení autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302750.jpg
  • Jako za Ludvíka: Neuschwanstein pod lešením zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302749.jpg
  • Jako za Ludvíka: Neuschwanstein pod lešením autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302745.jpg
  • Výhled z Neuschwansteinu zakrývá lešení autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302751.jpg

I tak stavba spolykala 465 tun salcburského mramoru, 1550 tun pískovce z Nürtingenu, 400 tisíc cihel, 600 tun cementu a hlavně přes šest milionů marek. Stavbu Ludvík neplatil ze státních peněz ani z daní, ale financoval ji výlučně z vlastních prostředků. Ke konci už mu došly peníze, a tak si nadělal astronomické dluhy. To byl také jeden z důvodů, proč se jej vláda společně s jednotlivými členy královské rodiny rozhodla na základě lékařského dobrozdání zbavit svéprávnosti a svěřit panovnické úkoly regentovi. V době Ludvíkovy smrti vyšplhaly dluhy na 14 milionů marek. Král nakonec strávil na – byť nedokončeném – zámku 172 dní.

Vstupenky na zámek lze koupit výhradně v Hohenschwangau. Je dobré být na místě hned ráno, ušetříte si fronty nejen zde, ale i na parkovištích. Do zámku vás pustí jedině v určenou hodinu vyznačenou na vstupence a pouze s průvodcem - na výběr je německý a anglický, případně sluchátko s některými dalšími jazyky včetně češtiny. Cesta z Hohenschwangau na Neuschwanstein zabere dobrých 40 minut, lze se ale také svézt kočárem. Na benevolenci průvodců příliš nespoléhejte. Jde to ráz na ráz a moc courat a koukat vás nenechají.

Ludvík II. Bavorský: Pokrokový podivín a znalec umění

„Pohádkový král“ Ludvík ale nebyl jen podivín, milovník umění a obdivovatel středověku a německé mytologie, ale byl ve své době i relativně pokrokový a potrpěl si na technické vymoženosti. Navíc se vyznal v architektuře a plány zámku a interiéru natolik upravoval podle svých představ, že jde v podstatě o jeho dílo. Měl na zámku věci, o kterých se v té době jiným ani nesnilo - například tekoucí vodu, která sem byla vedena ze studny ležící o 200 metrů výše než samotný zámek. Unikátní bylo ústřední topení nebo telefon – jeden z prvních v Bavorsku. Dnes by asi nikoho nenadchl, protože měl jenom dvě linky – jednu na místní poštu a druhou královu pobočníkovi. Revoluční a v celé zemi ojedinělé byly i zdejší sociální vymoženosti. V roce 1870 bylo založeno „Sdružení řemeslníků stavby královského zámku u Hohenschwangau“, které za vydatné královské podpory a při minimálním členském příspěvku zaručovalo nemocným či zraněným řemeslníkům po 15 týdnů výplatu mzdy.

Elegantně si král poradil i s okny. Zámek měl být postaven ve stylu středověkého hradu, ve 12. století ale ještě neměli zasklená okna a v zimě je uzavírali pomocí prken. Ludvík ale toužil po dokonalé iluzi otevřených okenních oblouků a sloupoví, proto nechal zapustit sklo přímo do kamene – bez okenních rámů. Revoluční byla i kuchyň: byla tu tekoucí nejen studená, ale i horká voda, plně funkční automatické rožně zkonstruované podle Leonarda da Vinciho, cosi na způsob digestoře odvádělo kouř z hlavní plotny do země a jídla se dopravovala po zámku výtahem.

Trůnní sál: Za málo peněz hodně muziky

Trůn krále Ludvíka byste v trůnním sále hledali marně. Po panovníkově smrti byla jeho výroba zastavena: k čemu by také byl trůn bez krále? Zdejší mohutný tunový lustr ve tvaru byzantské koruny je rovněž příznačný a dal by se možná charakterizovat slovy „navoněná bída“. Zdaleka totiž není tak drahý, jak vypadá: není zlatý, ale mosazný, a není posázen drahokamy, ale barevným českým sklem. Je na něm 96 svící – a tento počet je stejně jako v případě svící na všech ostatních svítidlech v zámku dělitelný dvanácti. Jde o symbol dvanácti bran Nového Jeruzaléma, o němž hovoří biblické Zjevení Janovo. Heslo „za málo peněz hodně muziky“ naplňují i obrazy v jídelně a některých dalších prostorách. Ty jsou totiž malované na hrubé plátno a mají budit dojem tkaných gobelínů. Ty se králi zdály příliš drahé a jejich výroba navíc trvala moc dlouho.

Rokle horské bystřiny Pöllat s 45metrovým vodopádem je dobře vidět nejen z okna jídelny, ale i z prostranství před zámkem. Trpíte-li závratěmi, nechoďte se na ni dívat. Mřížová podlaha vyhlídky a průhledné zábradlí budí – pro někoho nepříjemný – dojem, že se vznášíte přímo nad propastí. Naopak více než doporučit lze pohled z mostu Marienbrücke. Je to sice ještě čtvrt hodinky cesty navíc, ale stojí to opravdu za to. Zvlášť to uklidní ty, kdo přijeli na zámek a cítí zklamání, že to „na fotkách vypadá mnohem lépe než v reálu“.

U své ložnice ale král naproti tomu rozhodně nešetřil. Zapotili se hlavně řezbáři, protože bohatě vyřezávaná dubová nebesa královy postele museli třikrát předělávat, než to bylo vladaři vhod. Dřevořezby ostatně zdobí celou ložnici a přilehlou královu soukromou kapli. Za pozornost dále stojí ještě mimo jiné váza ve tvaru labutě v životní velikosti z nymfenburského porcelánu, která vévodí obývacímu pokoji, nebo přilehlá umělá krápníková jeskyně s umělým vodopádem.

  • Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302754.jpg
  • Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302753.jpg
  • Neuschwanstein autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302744.jpg
  • Pisoáry na Neuschwansteinu zdobí nalepené mouchy autor: Lukáš Strašík, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3028/302752.jpg

Bezesporu nejzajímavější místností ale je velký hudební sál, inspirovaný podobným sálem na hradě Wartburg a vyzdobený výjevy z legendy o Parsifalovi. V podstatě se dá říct, že celý zámek Neuschwanstein byl postaven kolem tohoto králova vysněného sálu, kde se ale za jeho života nikdy nehrálo ani nezpívalo. Je v něm také k vidění králův erb s latinským nápisem „Ludvík II., král bavorský“, což je jediný případ, kdy se zde nějakým způsobem poukazuje na jeho tvůrce. Ludvík totiž odmítal, aby na jeho zámku byly vystavené jeho vlastní obrazy, sochy či bysty.