Washington – Hackeři na twitterovém účtu popřeli zprávy o chystaném útoku na sociální síť Facebook. Video hlásící se k hackerskému sdružení Anonymous totiž na YouTube vyzvalo uživatele internetu, aby se připojili k útoku 28. ledna o půlnoci amerického východního času. Hlas na nahrávce oznamuje, že útok proti Facebooku bude největším internetovým protestem a první oficiální kybernetickou válkou.
Útok podle nahrávky souvisí s návrhy amerických zákonů proti internetovému pirátství SOPA a PIPA, proti kterým minulý týden protestovala encyklopedie Wikipedia jednodenním odpojením své anglické verze. Nahrávka také odmítá názor, že Facebook je příliš velký, než aby ho mohl nějaký útok vyřadit z provozu. Sympatizantům mluvčí popisuje, jak se do akce zapojit tím, že si stáhnou program LOIC. Ten hackeři užívají k zahlcení napadených serverů, které se pak musejí odpojit. Představitelé Facebooku mezitím oznámili, že jsou připraveni na jakýkoli hackerský útok, ať už ze strany Anonymous, nebo někoho jiného.
O možném útoku hackerů na Facebook se mluvilo i loni na podzim. Na YouTube se objevilo video, v němž mluvčí hlásící se k Anonymous mluvil o chystaném útoku na tuto sociální síť k 5. listopadu. Nakonec ale hackeři Facebook nenapadli.
Sdružení Anonymous tento měsíc vyřadilo z provozu stránky amerického ministerstva spravedlnosti, FBI či filmových a hudebních studií v reakci na americké nařízení uzavřít server pro sdílení souborů megaupload. O víkendu pak hackeři napadli také stránky kanceláře francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho či weby důležitých polských úřadů. V minulosti sdružení Anonymous útočilo například na weby finančních společností Visa, MasterCard či PayPal nebo na scientologickou církev.
Polské weby protestují proti smlouvě ACTA
Proti plánům polské vlády podepsat mezinárodní smlouvu ACTA na ochranu duševního vlastnictví dnes protestuje několik stovek polských internetových stránek, především webů oblíbených mezi mladými lidmi. Navíc hackeři ze skupiny Anonymous pokračují v útocích na internetové stránky vládních institucí.
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům) si klade za cíl bojovat proti padělkům, ať už jde o falšované léky, napodobeniny kabelek nebo internetové pirátství. Zatím se k ní připojily například Spojené státy, Japonsko, Austrálie nebo třeba Jižní Korea, nyní se čeká na podpis Evropské unie, Mexika a Švýcarska.
Vybraná fakta o sdružení Anonymous
- Hnutí Anonymous je volné společenství hackerů, recesistů a síťových aktivistů, které nemá jasnou strukturu a vedení a ani jasné zaměření, proti čemu a jak bojuje. Všeobecně se vnímá jako hackerské sdružení. Těmi většinou bojuje za svobodu na internetu nebo reaguje na různé společenské problémy. Členové sdružení tak útočí a ochromují servery organizací a institucí, jež považují za nemorální nebo represivní.
- Podle mediálních odborníků je ale hackerství jen jednou z činností hnutí, které se prezentuje například i různými žerty či recesemi nebo pouhými informacemi a sděleními na internetu.
- Do širšího povědomí internetové komunity se hnutí dostalo v roce 2003 prostřednictvím internetového fóra 4chan.org. Uživatelé obvykle své příspěvky a obrázky publikují anonymně pod hlavičkou anonymous, což vedlo ke vzniku skupiny Anonymous, která postupně přerostla hranice tohoto webu. Zájem médií potom vyvolala reportáž televize KTTV (Fox) z roku 2007.
- Členové skupiny se často prezentují s maskou tragického hrdiny katolických vzbouřenců v Londýně na počátku 17. století Guye Fawkese, která je inspirována komiksem V jako Vendeta.
- První ostře sledovanou akcí Anonymous se stal projekt Chanology z roku 2008, ve kterém členové Anonymous protestovali proti praktikám scientologické církve. Ve stejném roce hackeři z Anonymous údajně napadli internetové stránky Americké nadace epileptiků. Blikající animace tehdy přivodila některým uživatelům zdravotní komplikace, podle médií i některých členů Anonymous se ale tehdy mohlo jednat o „odvetu“ scientologů za předchozí útok hackerů.
- V roce 2009, po sporných íránských prezidentských volbách a následných masových demonstracích, se hnutí Anonymous společně se serverem The Pirate Bay zapojilo do boje proti internetové cenzuře v Íránu. Logo The Pirate Bay se tehdy změnilo na The Persian Bay neboli Perská zátoka a nápis „Klikni sem na pomoc Íránu“. Pokud to člověk udělal, dostal se na stránky iran.whyweprotest.net. Tam potom našel návod a přesměrování, díky nimž se mohl po internetu pohybovat anonymně.
- Na konci roku 2010 hnutí reagovalo na údajnou cenzuru serveru WikiLeaks a stíhání jeho zakladatele Juliana Assange. Hackeři napadli například internetové stránky společností Visa a MasterCard, které přestaly zprostředkovávat platby pro WikiLeaks, nebo stránky švédské vlády. Švédská justice totiž vydala zatykač na Assange kvůli podezření ze sexuálních zločinů. Představitelé WikiLeaks se ale od akce hackerů distancovali.
- Skupina se hlásila i k loňským útokům na stránky vlád Egypta či Tuniska, které se násilím bránily projevům nespokojenosti ve svých zemích během takzvaného Arabského jara.
- V současnosti je příčinou útoků na různé vládní servery a další terče nebo hrozeb hnutí údajná sílící cenzura internetu v podobě chystaných zákonů a uzavření jednoho z největších světových serverů pro sdílení souborů megaupload.com a zatčení zakladatele tohoto serveru Kima Schmitze a několika pracovníků firmy na Novém Zélandu.
- Odpor vyvolaly hlavně návrhy amerického protipirátského zákona PIPA (Protect Intellectual Property Act) a zákona na ochranu duševního vlastnictví SOPA (Stop Online Piracy Act), které ale Kongres kvůli protestům stáhl z projednávání. Terčem kritiky je i chystaná mezinárodní dohoda proti padělkům ACTA, která se týká kromě jiného i boje s internetovým pirátstvím.
- Od společenství Anonymous se odštěpilo několik dalších agresivních hackerských skupin, mezi nimiž je zřejmě nejznámější Lulz Security (LulzSec). Její členové jsou odpovědní za četné masivní útoky proti serverům finančních institucí, firem a vládních agentur. Zaútočili zřejmě například na síť Sony nebo servery CIA. Loni ale členové této skupiny ohlásili údajně kvůli strachu z dopadení konec svých aktivit.
ČTK
