Scalfaro zastával celou řadu prestižních postů, než se stal v pořadí devátým italským poválečným prezidentem. Jako prezident v letech 1992 až 1999 byl často povoláván, aby řešil opakující se politické krize - ať už výběrem nového premiéra, nebo vypsáním předčasných voleb. Nestálou a proměnlivou politickou situaci Itálie svého času označil za „patologickou“.
Úřad hlavy státu je v Itálii převážně ceremoniální, ale nese s sebou významnou roli „morálního kompasu“ země.