Londýn - Český prezident Václav Havel před svou smrtí říkal o spisovateli a editorovi týdeníku The Economist Edwardovi Lucasovi, abychom „brali jeho slova vážně“. Autor se ve své nové knize Deception (Klamání) zabývá ruskými špiony na Západě. Tvrdí, že pracují efektivněji než za dob Sovětského svazu a díky své znalosti jazyků a nenápadnosti jsou téměř neodhalitelní. Podle Lucase se Západ Ruska přestal bát, rostoucímu počtu špionů proto nevěnuje patřičnou pozornost. Rusko je přitom ve špionáži mnohem lepší. Lucas Západ kritizuje rovněž kvůli faktu, že se snaží za každou cenu s Rusy „nerozhádat“, a to kvůli ekonomické spolupráci. Známý kritik Kremlu se prý o život se nebojí - z ruského hlediska by podle něj vypadalo špatně, kdyby se mu něco stalo.
Lucas: Ruští špioni pracují na Západě efektivněji než za studené války
Lucas varuje Západ před ruskými špiony. Prý se snaží zmanipulovat životy obyčejných občanů. Ruských agentů na Západě stále přibývá. „Myslím, že ruská přítomnost na Západě je zcela jistě na stupni studené války, možná na stupni ještě vyšším,“ prohlásil spisovatel.
Nejde přitom o názor samotného Lucase. Podle něj to říkají vysoce postavení činitelé, kteří řídí západní kontrarozvědky. Nasazení špionů a jejich působení je údajně efektivnější, než tomu bylo za dob Sovětského svazu. „Lidé se dnes Ruska bojí méně. Není už totiž totalitní velmocí. Naše společnost proto přestala být ostražitá, co se týká prověřování lidí,“ míní spisovatel.
Ruského špiona jen tak nepoznáte. Přejímají západní jména, hovoří skvěle anglicky a chovají se nenápadně. „Myslím si, že z těchto důvodů bychom hrozbu měli brát vážně,“ poznamenal Lucas.
Edward Lucas, britský novinář:
„Západ je velmi otevřený a důvěřivý. Mnohem víc se cestuje po světě. Pro Rusy je proto mnohem snazší žít na Západě, stejně jako to udělala třeba ruská špionka Anna Chapmanová.“
Přístup Západu je v tomto případě příliš laxní
Západní společnost by podle něj měla především řádně chránit tajné informace. Ty, kteří je prozradí, by měl čekat přísný trest. „Když je na Západě někdo chycen při spolupráci s Rusy, dostane vysokou penzi a jde do předčasného důchodu,“ zkritizoval bývalý moskevský zpravodaj přístup Západu.
Na rostoucí vliv ruských špionů na Západě upozorňují kontrarozvědky po celém světě. Politici ale varování příliš nevítají. Nechtějí mít totiž s Rusy spory. „Rusko je teď důležitý podnikatelský a finanční partner, takže tu panuje velký zájem Rusko ničím nenaštvat,“ podotkl Lucas. Tak tomu za dob Sovětského svazu ale rozhodně nebylo.
Celá záležitost se značně dotýká Česka, ale i všech ostatních postkomunistických zemí. Zrovna v Česku šlo třeba o případ ruského agenta s částečným indickým původem, který podle spisovatele vedl špionáž přímo v srdci ministerstva obrany.
Po ruských agentech se pátrá všude, při odhalení jsou vyhoštěni. Často ale nemusí jít o špiony se sídlem v zemi, kde se snaží získat informace. „Mohou odtud provádět špionáž třeba o sousední zemi,“ poznamenal Lucas, podle něhož se kvalita práce ruské tajné služby oproti sovětským časům zhoršila. Panuje tu nepotismus, korupční prostředí a tendence k organizovanému zločinu. „Neznamená to ovšem, že nejsou žádnou hrozbou,“ zdůraznil spisovatel.
Edward Lucas, editor The Economist:
„Naše společnost je zranitelná. Různé instituce spolu nespolupracují. Jsme velmi zranitelní vůči různým technikám, kdy se Rusové chovají, jakože podnikají, pak že jsou špioni a jindy zase gangsteři.“
Lucas v jedné kapitole své nové knihy rozebírá třeba činnost agentky Chapmanové v Londýně. V prodeji je kniha zatím pár dní. Lucas už teď dostává přes internet různé urážlivé zprávy. „Někteří špičkoví ruští agenti to ale mohou svým způsobem považovat za příjemné. V knize totiž tvrdím, že ve špionáži je Západ mnohem horší než Rusko,“ dodal Lucas.
Podle něj je to patrné zejména v Británii. Spisovatel to demonstruje na případu komunistického puče ve dvacátých letech minulého století nebo na operaci Džungle, která se odehrála po druhé světové válce v pobaltských státech. „Rusové ji rozkryli – byla to opravdová katastrofa,“ řekl Lucas.
Podle něj měla některé britské úspěchy na svědomí spíše šťastná náhoda než dobré špionské řemeslo. Rusové uměli za sovětských dob nabírat lidi. Západ se zaměřil na navrátilce nebo dobrovolníky. A to byla chyba.
Případ slavné ruské agentky 90-60-90:
- Američané zasáhli proti ruské agentce Anně Chapmanové kvůli tomu, že se dostala do přílišné blízkosti blízkého spolupracovníka prezidenta Baracka Obamy. Agenti zadrželi Chapmanovou a dalších devět ruských agentů v roce 2010, USA je následně vyhostily. I přes obavy úřadu se ruské agentce před zatčením nepodařilo fyzicky dostat do blízkosti žádného člena americké vlády.
- Američané desítku ruských agentů zadrželi a později vyměnili za čtyři jiné Rusy odsouzené za špionáž pro Západ. Jedenáctému ruskému špionovi, dopadenému na Kypru, se po propuštění na kauci podařilo uprchnout. Případ vzbudil velkou pozornost právě kvůli svůdné agentce Chapmanové, která se později v Rusku stala celebritou jako agentka 90-60-90. Ona i devět jejích kolegů dostali v Kremlu vysoká státní vyznamenání.