Podle Klause nejsou afghánské síly schopné převzít za zemi odpovědnost

Chicago - Afghánistán podle českého prezidenta Klause zatím není schopný převzít kontrolu nad svojí bezpečností. Václav Klaus to řekl České televizi před summitem NATO, který dnes začíná v severoamerickém Chicagu. Bude se tady řešit hlavně spojenecká mise v Afghánistánu. Například Francie zvažuje stažení svých vojáků ještě letos, o dva roky dřív, než chce NATO.

„Bylo by falešné, abychom si namlouvali, že afghánská vláda a afghánské ozbrojené síly jsou schopné převzít odpovědnost za Afghánistán. To není možné,“ řekl v rozhovoru pro ČT Klaus. Prezident si proto myslí, že mise v Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014, na kdy je naplánované úplně stažení aliančních sil.   

Například část britských jednotek zřejmě v zemi zůstane i po roce 2014. S odvoláním na zdroje z britské vlády o tom dnes informoval server BBC News. Tyto jednotky by se soustředily na boj proti terorismu.   

Britský premiér David Cameron už dříve stanovil prosinec 2014 za nejzazší termín, po němž už Británie v Afghánistánu nepovede žádné bojové operace. Podle BBC je ale pravděpodobné, že v zemi zůstane asi 200 příslušníků speciálních sil, kteří budou pokračovat v protiteroristických operacích. 

Francie zase vyjádřila záměr stáhnout vojska z Afghánistánu už letos. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale před summitem v Chicagu řekla, že harmonogram se měnit nebude. „Šli jsme do Afghánistánu společně a společně také odejdeme,“ prohlásila.

Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: AP Photo/Carolyn Kaster

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen si myslí, že státy by měly přispět na financování afghánských ozbrojených sil, aby se z Afghánistánu po odchodu zahraničních vojsk nestalo znovu útočiště teroristů. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi CNN. Udržování afghánské armády je přitom podle něj levnější než udržování jednotek NATO v této zemi.    

V Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance působí 130 tisíc vojáků. Naprostou většinu z nich tvoří Američané, kterých je v zemi 90 tisíc, druhým největším kontingentem je ten britský. Mise v Afghánistánu se účastní i Česko, které do země vyslalo přes 600 vojáků. NATO plánuje, že do konce roku 2014 opustí Afghánistán celá mezinárodní koalice. Zodpovědnost za bezpečnost země mají převzít afghánské ozbrojené síly. 

Český prezident upozornil také na to, že Severoatlantická aliance se musí vypořádat s tím, že v době dluhové krize nejsou na armády peníze. „Smysl NATO se dneska mění radikálně nejen kvůli novým nebezpečím, ale i kvůli tomu, že svět se najednou dostal do dluhové krize, nikdo na to nemá peníze, každý škrtá. Nejsnadněji se škrtá to, co nezabolí tolik domácí občany, a to jsou výdaje na armádu. To je pro NATO velký problém,“ řekl Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protivládní protesty v Íránu si vyžádaly nejméně 116 obětí a 2600 zadržených

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených. S odvoláním na organizaci Human Rights Activists News Agency (HRANA) to v neděli napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 2 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 4 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS). Informovala o tom agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit.
před 8 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 11 hhodinami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 19 hhodinami
Načítání...