Podle Klause nejsou afghánské síly schopné převzít za zemi odpovědnost

Chicago - Afghánistán podle českého prezidenta Klause zatím není schopný převzít kontrolu nad svojí bezpečností. Václav Klaus to řekl České televizi před summitem NATO, který dnes začíná v severoamerickém Chicagu. Bude se tady řešit hlavně spojenecká mise v Afghánistánu. Například Francie zvažuje stažení svých vojáků ještě letos, o dva roky dřív, než chce NATO.

„Bylo by falešné, abychom si namlouvali, že afghánská vláda a afghánské ozbrojené síly jsou schopné převzít odpovědnost za Afghánistán. To není možné,“ řekl v rozhovoru pro ČT Klaus. Prezident si proto myslí, že mise v Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014, na kdy je naplánované úplně stažení aliančních sil.   

Například část britských jednotek zřejmě v zemi zůstane i po roce 2014. S odvoláním na zdroje z britské vlády o tom dnes informoval server BBC News. Tyto jednotky by se soustředily na boj proti terorismu.   

Britský premiér David Cameron už dříve stanovil prosinec 2014 za nejzazší termín, po němž už Británie v Afghánistánu nepovede žádné bojové operace. Podle BBC je ale pravděpodobné, že v zemi zůstane asi 200 příslušníků speciálních sil, kteří budou pokračovat v protiteroristických operacích. 

Francie zase vyjádřila záměr stáhnout vojska z Afghánistánu už letos. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale před summitem v Chicagu řekla, že harmonogram se měnit nebude. „Šli jsme do Afghánistánu společně a společně také odejdeme,“ prohlásila.

Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: AP Photo/Carolyn Kaster

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen si myslí, že státy by měly přispět na financování afghánských ozbrojených sil, aby se z Afghánistánu po odchodu zahraničních vojsk nestalo znovu útočiště teroristů. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi CNN. Udržování afghánské armády je přitom podle něj levnější než udržování jednotek NATO v této zemi.    

V Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance působí 130 tisíc vojáků. Naprostou většinu z nich tvoří Američané, kterých je v zemi 90 tisíc, druhým největším kontingentem je ten britský. Mise v Afghánistánu se účastní i Česko, které do země vyslalo přes 600 vojáků. NATO plánuje, že do konce roku 2014 opustí Afghánistán celá mezinárodní koalice. Zodpovědnost za bezpečnost země mají převzít afghánské ozbrojené síly. 

Český prezident upozornil také na to, že Severoatlantická aliance se musí vypořádat s tím, že v době dluhové krize nejsou na armády peníze. „Smysl NATO se dneska mění radikálně nejen kvůli novým nebezpečím, ale i kvůli tomu, že svět se najednou dostal do dluhové krize, nikdo na to nemá peníze, každý škrtá. Nejsnadněji se škrtá to, co nezabolí tolik domácí občany, a to jsou výdaje na armádu. To je pro NATO velký problém,“ řekl Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...