Podle Klause nejsou afghánské síly schopné převzít za zemi odpovědnost

Chicago - Afghánistán podle českého prezidenta Klause zatím není schopný převzít kontrolu nad svojí bezpečností. Václav Klaus to řekl České televizi před summitem NATO, který dnes začíná v severoamerickém Chicagu. Bude se tady řešit hlavně spojenecká mise v Afghánistánu. Například Francie zvažuje stažení svých vojáků ještě letos, o dva roky dřív, než chce NATO.

„Bylo by falešné, abychom si namlouvali, že afghánská vláda a afghánské ozbrojené síly jsou schopné převzít odpovědnost za Afghánistán. To není možné,“ řekl v rozhovoru pro ČT Klaus. Prezident si proto myslí, že mise v Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014, na kdy je naplánované úplně stažení aliančních sil.   

Například část britských jednotek zřejmě v zemi zůstane i po roce 2014. S odvoláním na zdroje z britské vlády o tom dnes informoval server BBC News. Tyto jednotky by se soustředily na boj proti terorismu.   

Britský premiér David Cameron už dříve stanovil prosinec 2014 za nejzazší termín, po němž už Británie v Afghánistánu nepovede žádné bojové operace. Podle BBC je ale pravděpodobné, že v zemi zůstane asi 200 příslušníků speciálních sil, kteří budou pokračovat v protiteroristických operacích. 

Francie zase vyjádřila záměr stáhnout vojska z Afghánistánu už letos. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale před summitem v Chicagu řekla, že harmonogram se měnit nebude. „Šli jsme do Afghánistánu společně a společně také odejdeme,“ prohlásila.

Anders Fogh Rasmussen
Zdroj: AP Photo/Carolyn Kaster

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen si myslí, že státy by měly přispět na financování afghánských ozbrojených sil, aby se z Afghánistánu po odchodu zahraničních vojsk nestalo znovu útočiště teroristů. Prohlásil to v rozhovoru pro televizi CNN. Udržování afghánské armády je přitom podle něj levnější než udržování jednotek NATO v této zemi.    

V Afghánistánu pod vedením Severoatlantické aliance působí 130 tisíc vojáků. Naprostou většinu z nich tvoří Američané, kterých je v zemi 90 tisíc, druhým největším kontingentem je ten britský. Mise v Afghánistánu se účastní i Česko, které do země vyslalo přes 600 vojáků. NATO plánuje, že do konce roku 2014 opustí Afghánistán celá mezinárodní koalice. Zodpovědnost za bezpečnost země mají převzít afghánské ozbrojené síly. 

Český prezident upozornil také na to, že Severoatlantická aliance se musí vypořádat s tím, že v době dluhové krize nejsou na armády peníze. „Smysl NATO se dneska mění radikálně nejen kvůli novým nebezpečím, ale i kvůli tomu, že svět se najednou dostal do dluhové krize, nikdo na to nemá peníze, každý škrtá. Nejsnadněji se škrtá to, co nezabolí tolik domácí občany, a to jsou výdaje na armádu. To je pro NATO velký problém,“ řekl Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 2 hhodinami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 3 hhodinami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 3 hhodinami

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...