Podle soudu dosavadní systém v mnoha ohledech odporuje právu politických stran na rovnou příležitost ve volbách. Spory mezi vládní koalicí a opozicí panovaly ohledně podoby volebního systému především kvůli dodatečným mandátům, z jejichž přidělování těží v Německu velké strany na úkor těch menších.
Protože mezi stranami nedošlo k dohodě, prosadila vládnoucí koalice křesťanských demokratů (CDU) a liberálů před rokem na vlastní pěst novelizaci, proti které následně podali opoziční sociální demokraté (SPD), Zelení a více než 3 000 občanů u ústavního soudu stížnost.
Dodatečné mandáty vznikají, když některá ze stran získá více přímých mandátů ve volebních obvodech, než jí přísluší podle poměrného zastoupení, které se propočítává z hlasů odevzdaných stranickým kandidátkám. Při parlamentních volbách v roce 2009 tak například tímto způsobem získala konzervativní formace CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové všech 24 dodatečných mandátů.
Již roku 2008 označil soudce z Karlsruhe předchozí volby za částečně protiústavní a požadoval úpravy systému.
