Ultraortodoxní židé jsou ode dneška vojnou povinní

Tel Aviv - V Izraeli začíná platit nový zákon o branné povinnosti, podle něhož platí povinnosti vojenské či civilní služby i pro ultraortodoxní židy. Vojna se jich z náboženských důvodů dosud netýkala, izraelský nejvyšší soud ale rozhodl, že tuto výsadu musí tamní vláda zrušit. Zákon rozdělil zemi i kabinet - chybí totiž jasná pravidla, jak budou noví branci rukovat.

Izraelský nejvyšší soud už v únoru rozhodl, že by měla platit stejná pravidla pro všechny. A to poprvé od vzniku státu v roce 1948. Koaliční vláda premiéra Netanjahua verdikt prosazuje. Už by se tak nemělo stát, že jedni absolvují v potu tváře a se zbraní v ruce tvrdý vojenský výcvik, kdežto druzí stráví většinu času studiem Tóry u Zdi nářků, zatímco pobírají sociální dávky.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér:

„Je tu nový zákon o rovné službě. Izraelská armáda bude rozhodovat, koho odvést, kolik jich odvést a taky je nakonec odvede.“

Ultraortodoxních židů je v Izraeli asi osm procent populace. Vojenské službě, která je stanovena na tři roky pro muže a na dva pro ženy, se tak pravidelně vyhne až šedesát tisíc lidí.

Spolupracovnice ČT Tatiana Hoffmanová upozorňuje na to, že v Izraeli dneškem nastalo vakuum, protože sice začalo platit nařízení, nikdo ale nevydal předpisy, jak by to mělo prakticky fungovat. Armáda se totiž bude muset vyrovnat s řadou problémů, které souvisejí s životním stylem ortodoxních židů. 

„Oni žijí ve vlastním uzavřeném světě, který je od sekulárního světa zcela oddělen jednak konkrétním způsobem života a jednak hodnotami,“ říká ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Členové této komunity musí mít například zvláštní jídlo nebo se třeba během služby nebudou smět setkat s ženami. Ministr obrany Ehud Barak proto dal armádě měsíc na to, aby vymyslela, jak začlenit ortodoxní židy do svých řad. 

„Okamžik, kdy uvidíme tisíce ultraortodoxních židů pochodovat, řídit tanky nebo létat v izraelských letadlech, to bude ještě nějakou dobu trvat,“ poznamenala Hoffmanová.