Armstronga na Měsíci viděli ŽIVĚ i v Československu

Praha - Amerika ztratila v Neilu Armstrongovi jednoho z největších hrdinů, vyhrál Americe závody ve vesmíru a splnil dávný lidský sen. A sebe zapsal do historie. Přistání Apolla 11 sledovala naživo víc než půlmiliarda lidí. Skoro to nevyšlo. Když Armstrong ručně dokončil přistávací manévr, zbývalo palivo na 20 sekund letu. Navzdory nastupující normalizaci a pozdější cenzuře zpráv ze západního světa diváci v tehdejším Československu přímý přenos z Apolla 11 viděli živě. Vysílání ale nebylo oficiálně schválené a proběhlo neplánovaně. Pamětníci proto o tomto přenosu mluví jako o mimořádném úspěchu. Záznamy z něj se ale nedochovaly.

Když 12. dubna 1961 do vesmíru letěl první člověk Jurij Gagarin a Sověti předběhli Američany, oslavy nebraly konce. „Poslyšte zvukový záběr, jaký ještě nikdy nebyl vysílán na vlnách rozhlasu. Poslyšte hlas prvního astronauta, sovětského majora Jurije Alexejeviče Gagarina,“ znělo z rozhlasu.

O osm let později a cesta na Měsíc tentokrát v režii Američanů. Československá televize odvysílala přistání v neoficiálním přenosu, který se patrně nikdy neukázal ve výkazu mezinárodních přenosů a nejspíš za něj nikdo nezaplatil ani korunu. Ani později v tehdejších týdenících se přistání na Měsíci už moc neobjevovalo. Pokaždé s omluvou, že k dispozici jsou jen nekvalitní záběry.

Pacner: Pro nás to byla facka Sovětskému svazu za okupaci 1968

Bez informací ale lidé nebyli. Publicista Karel Pacner o letu Apolla 11 napsal přes padesát článků: „Češi a Slováci brali přistání prvních Američanů na Měsíci jako facku Sovětskému svazu, jako facku za okupaci.“

Přistání na Měsíci: Karel Pacner byl přímo u toho:

„Většina z novinářů seděla v kinosále, před námi byl obrovský promítací prostor, kde jsme viděli, jak Armstrong sestupuje z lunárního žebříku dolů… A když pronesl onu legendární větu, všichni propukli v jásot, řev… Bylo to ohromné!“

Ještě za Československa v roce 1974 přijel do Prahy jiný americký astronaut, Eugene Cernan. Zatím poslední člověk na Měsíci má po matce české kořeny a do lodi Apollo 17 v roce 1972 s sebou vzal i československou vlaječku.

Česká stopa ve vesmíru, to byl kromě Vladimíra Remka - jediného československého kosmonauta - také Jim Lovell, kapitán poškozeného Apolla 13, se kterým se dokázal vrátit na zem. Rodina jeho matky pocházela z Plzeňska. A naposledy Andrew  Feustel. Díky manželce s českými kořeny vzal loni do vesmíru postavičku krtečka.

Armstrong – jeho stopa zůstává nejenom v měsíčním prachu

Do letadla poprvé usedl, když mu bylo šest. A stala se z toho vášeň. Leteckou licenci dostal v 16, dřív než řidičák. Válčil v Koreji, testoval nadzvukové stroje. A jako jiní sledoval, jak Sověti dobývají vesmír a Amerika kulhá opodál.

Do vesmíru ho to netáhlo, letadla mu stačila. Když ho ale o dvouletou dcerku připravil nádor na mozku, potřeboval nový impuls do života. Tak se stal jedním z devíti mužů, kteří měli splnit vizi prezidenta Kennedyho – do konce dekády stanout na Měsíci. Slávu po návratu si nikdy neužíval, publicitě se vyhýbal, chtěl žít v ústraní. Marně. Byl to přece muž, který z Měsíce udělal něco, na co si každý může sáhnout.

Litoval jediné věci – že se mu o těch dvou a půl hodinách na Měsíci nikdy nezdálo. Muž, který ten sen splnil celému lidstvu, na něj ve spánku čekal marně celý život. Jeho stopa ale zůstává nejenom v prachu na povrchu Měsíce. 

Události k úmrtí Neila Armstronga (zdroj: ČT24)

Jak nejlépe uctít památku Armstronga? Rodina vzkazuje: „Až příště budete venku za jasné noci a uvidíte Měsíc, jak se na vás směje, vzpomeňte si na Neila Armstronga a mrkněte na něj.“