Chicago - Barack Obama obhájil prezidentský mandát díky hlasům žen, voličů do třiceti let, Afroameričanů, Hispánců a lidí s nižšími platy. Hlavně jim se jako dvacetiletý mladík snažil pomáhat. Coby sociální pracovník začínal v chicagském Roselandu – čtvrti s ohromnou nezaměstnaností, pouličním násilím a drogami.
Obamův Roseland – místo, kde růže nerostou
Do Roselandu přišel 24letý Barack Obama pomáhat chudým. Bylo to první místo, kde si vyzkoušel veřejnou službu. Jako sociální pracovník pomáhal těm úplně na dně. „V roce 1983 jsem se rozhodl stát sociálním pracovníkem. Změna nepřijde seshora, říkal jsem tehdy, změna musí přijít úplně zespod,“ vzpomíná ve své knize Sny mého otce.
Už tehdy byl Roseland jednou z nejzatracenějších částí Chicaga. Místo, které ani trochu nepřipomínalo americký sen střední třídy. Odtud se lidé jen těžko dostávali nahoru.
Nikdo nepochyboval, kdo tady vyhraje. Místní ale volby příliš nezajímaly. Na dobu, kdy tady prezident bojoval za zájmy zdejších obyvatel, nepamatuje skoro nikdo. Život tu byl tvrdý, ale nestřílelo se tady a děti neumíraly na ulicích.
Typická obyvatelka Roselandu – Pamela Whiteová žije s dalšími sedmi lidmi v domě bez oken a bez topení. Práci už se ani nesnaží shánět. Žádná totiž není. „Snažím se nějak přežít, pořád obcházím místa, kde vám pomůžou s nájmem a tak. Ale nikdo mi nepomůže,“ tvrdí.
Muž, který sem kdysi přišel, aby pomáhal místním a nakonec odešel, aby pomáhal všem. Barack Obama je nejmocnějším mužem světa, těm nejpotřebnějším se ale moc neulevilo. Ve Spojených státech žije nejvíc lidí pod hranicí chudoby od 60. let. Za pět let stoupl počet lidí závislých na potravinových dávkách o 70 procent. Amerika i Roseland daly svému prezidentovi novou šanci. Ale teď už s vědomím, že zázraky nesvede.
Reportáž Michala Kubala (zdroj: ČT24)