Španělský soud začal rozplétat zkázu tankeru Prestige

La Coruña – Přesně 10 let po havárii tankeru Prestige u španělských břehů začal ve španělské La Coruni proces s těmi, kdo nesou odpovědnost za tuto největší ekologickou katastrofu ve španělské historii. Do moře tehdy vyteklo 64 tisíc tun těžkého topného oleje, škody na životním prostředí a ztráty pro ekonomiku činí 4,4 miliardy eur (112 miliard korun). Hlavní obžalovaný kapitán tankeru dnes na úvod procesu ale jakoukoliv vinu odmítl. Proces za účasti 27 prokurátorů a 70 advokátů potrvá nejméně sedm měsíců, vyslechnuto bude 140 svědků včetně bývalých členů vlády a stovka expertů. Soudní spis má 250 tisíc stran.

Obžalobě čelí řecký kapitán tankeru Apostolos Manguras, první důstojník lodi Filipínec Ireneo Maloto (místo jeho pobytu je neznámé), strojník Nikolaos Argyropuros a tehdejší generální ředitel španělského obchodního námořnictva José Luis López-Sors, který řídil odtažení tankeru s unikajícím olejem dále na moře. Mangurasovi a Argyropurosovi hrozí 12 let vězení, Lópezovi-Sorsovi pět. Hlavní obžalovaný Manguras dnes jakoukoli vinu na katastrofě odmítl, neboť prý nebyl podrobně informován o špatném stavu plavidla. Zdůraznil, že technických prohlídek tankeru se neúčastnil.

Apostolos Manguras, kapitán tankeru Prestige
Zdroj: ISIFA/EPA/Cabalar

Sedmasedmdesátiletý kapitán Manguras, jemuž hrozí až 12 let vězení, je obžalován kromě odpovědnosti za škody i ze ztěžování záchranných prací; na tankeru zůstal ještě dva dny po vyslání nouzového signálu. Strávil téměř tři měsíce ve vazbě, propuštěn byl na kauci tři miliony eur. Je viněn ze zodpovědnosti za špatný stav 26 let starého tankeru s jednoduchým trupem. Takové tankery jsou dnes v EU od určitého stáří již zakázány. Prestige plul pod bahamskou vlajkou, patřil liberijské firmě Mare Shipping a provozovali jej řečtí rejdaři Universe Maritime.

Co se tehdy vlastně stalo?

Tanker Prestige směřoval z lotyšské Rigy přes Gibraltar do Singapuru a vezl 77 tisíc tun těžkého topného oleje. Odpoledne 13. listopadu 2002 v bouři explodovaly dva tanky, z nichž začal náklad unikat. Kapitán vyslal asi 50 km od Finisterre nouzový signál; španělské, a poté francouzské a portugalské úřady ale z obav před znečištěním odmítly tanker ve svých přístavech přijmout.

Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Tanker během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km). Devatenáctého listopadu se asi 250 km od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3 800 m, kde leží dosud.

Prvních 20 tisíc tun vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19 tisíc tun a při rozlomení tankeru dalších 12 tisíc tun. Poté více než dva měsíce vytékalo do moře denně asi 125 tun nákladu, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64 tisíc tun těžkého topného oleje. Odčerpání zbývajících 13 600 tun začalo o dva roky později v červnu a trvalo přes čtyři měsíce. Operace v takové hloubce (3,5 km) byla svého druhu první na světě. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.

Největší ekologická katastrofa v dějinách Španělska

Ropná skvrna znečistila asi 2 600 km španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jih Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny pláže v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.

Zasažené pobřeží následně čistily tisíce dobrovolníků a po roce měla Galicie dokonce ještě více pláží s modrými vlajkami (označení EU pro nejkvalitnější pláže) než před havárií. Spousta dobrovolníků se pak v následujících letech potýkala se zdravotními problémy, většinou šlo o plicní a kardiovaskulární choroby.

Po havárii tankeru se snesla vlna kritiky na španělskou vládu za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra a dnešního premiéra Manuela Rajoye. I on zpočátku katastrofu bagatelizoval a ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...