Samí Saadí zažaloval britskou vládu za to, že byl v rámci operace z roku 2004, na které se prý podílela britská rozvědka, unesen i s manželkou a čtyřmi dětmi v Hongkongu a vydán do Libye. Tam skončil ve vězení, kde ho mučili. Dostával elektrické šoky a byl psychicky týrán. Až loňské povstání v Libyi znamenalo pro Saadího osvobození.
Nejmenovaný mluvčí britského ministerstva zahraničí dohodu potvrdil, ale zároveň upozornil, že tím Londýn oficiálně žádnou vinu neuznal a ani tak neučinil pod nátlakem justice.
Saadího případ je z období oteplení vztahů mezi Kaddáfího Libyí a Británií, v níž byl premiérem Tony Blair. Londýn si tehdy pochvaloval čerstvý slib Tripolisu, že bude Západu pomáhat v boji proti terorismu.
„Míří to až do nejvyšších pater MI6 a britské vlády. Víme, že tehdejší ředitel protiteroristického oddělení na MI6 komunikoval přímo s šéfem vyšetřování Kaddáfího režimu Músou Kúsou,“ říká Kat Craigová, ředitelka právní sekce organizace pro ochranu lidských práv Reprieve.
Právě bývalá pravá ruka Muammara Kaddáfího - Músá Kúsa - byl jako šéf tajných služeb hlavní spojkou a také pojítkem Saadího kauzy. V Kúsově kanceláři našli během libyjské občanské války lidé z organizace Human Rights Watch dokumenty svědčící o praxi západních tajných služeb po 11. září. Popisují únosy lidí podezřelých z terorismu do zemí, kde pak byli mučeni.
„Podle těchto svazků CIA do Libye unesla 8 nebo 9 lidí. A nešlo jen o předávání islamistických militantů, Američané jim také dávali otázky, na které se Libyjci měli ptát. A z dokumentů je také jasné, že u některých výslechů byli osobně,“ tvrdil už v roce 2011 Peter Bouckaert z Human Rights Watch.
