Studie zveřejněná v časopisu Neuroepidemiologie se snaží vyvrátit dlouhodobé stanovisko amerického ministerstva obrany podporované mnoha vědci. Podle něj se nervové plyny, zvláště pak sarin, nemohly rozptýlit tak daleko, aby se dostaly do kontaktu s vojáky Spojených států.
Autoři studie ale na základě analýzy zpravodajských informací a údajů od meteorologů tvrdí, že americké bomby byly natolik silné, že dostaly nervové plyny vysoko do atmosféry. Odtud je vítr zanesl stovky kilometrů na jih k saúdskoarabské hranici.
Vojáci si mysleli, že detektory chemických zbraní hlásí falešný poplach
Nebezpečné látky se pak mohly snést na pozice americké armády. Vojáci sice byli zřejmě vystaveni jen nízkým úrovním látek. Mohlo se tak ale dít po několik dní, což by zvýšilo účinek nervových plynů. Vědci připomínají, že ve vojenských táborech v těch dnech skutečně zněly detektory chemických zbraní. Mnoho jednotek to ale považovalo za falešný poplach.
Odborníky, kteří teorii účinku chemických zbraní dlouhodobě odmítají, ale nepřesvědčila ani nová studie. Například John Bailar z Chicagské univerzity uvedl, že o něčem takovém prostě stále neexistují jasné důkazy. Za onemocnění podle něj mohl spíše stres z války než chemické zbraně.
Podle expertů postihl syndrom války v Perském zálivu 175 000 až 210 000 amerických vojáků. Nemocní trpí vytrvalými bolestmi hlavy, bolestmi celého těla, poruchami vnímání, nevysvětlitelnou únavou, vyrážkami, průjmy, zažívacími a dýchacími obtížemi. Na podobné příznaky si nestěžovali jen Američané, ale i vojáci z dalších zemí včetně Česka.
