Dožene vrahy z „francouzských Lidic“ po 70 letech spravedlnost?

Berlín - Německé úřady zahájily nové vyšetřování masakru 642 lidí, který spáchali za druhé světové války příslušníci jednotek SS ve středofrancouzské vesnici Oradour-sur-Glane. Vyšetřovatelé vycházejí z důkazního materiálu, jenž byl odhalen v archivech východoněmecké tajné policie Stasi a jenž se týká šesti vojáků, kteří se vraždění účastnili a jsou ještě naživu. Zpráva přišla v den, kdy si Německo připomíná 80 let od nástupu Adolfa Hitlera. Verdikt obnoveného procesu by mohl padnout do konce roku.

Němečtí vyšetřovatelé odcestovali v úterý vůbec poprvé do „francouzských Lidic“, aby zjistili, kde byly jednotky SS rozmístěny, a aby si vyslechli výpovědi svědků a přeživších. V 50. letech stanulo za největší masakr civilistů, který byl ze strany hitlerovských vojsk v okupované Francii spáchán, před soudy v Německu a ve Francii několik desítek členů SS. Dvacítka z nich byla usvědčena, ale později byli všichni propuštěni.

Německý státní zástupce a specialista na válečné zločiny Andreas Brendel tvrdí, že má dost důkazů:

„Opíráme se o vyšetřování bývalé německé policie Stasi. Zaznamenali jsme některé okolnosti, které nás přiměly ten proces znovu otevřít.“

Šesti vojákům, jejichž činy jsou nově předmětem vyšetřování, bylo v době masakru mezi 18 a 19 lety a byli podle dokumentů součástí 200členného oddílu, jenž masakr spáchal. Východní Německo odmítlo podezřelé vydat k původnímu poválečnému soudu se členy SS ve Francii. Německá prokuratura vyjádřila naději, že bude možné zahájit nový proces v Německu, ale čas se rychle krátí vzhledem k věku podezřelých, jimž je nyní mezi 87 a 88 roky. Před soud by se měli dostat minimálně tři z nich, těm ostatním už to zdraví nedovolí.

Vojáci SS 10. června 1944 obklíčili obec Oradour-sur-Glane v kraji Limousin a vyvraždili téměř všechny její obyvatele. Podle některých informací se jednalo o odplatu za únos německého důstojníka, podle jiných zdrojů ale byli příslušníci odboje v jiné vesnici nedaleko odtud.  Většina obětí masakru v obci Oradour-sur-Glane byly ženy a děti. Mnohé z nich byly nahnány do místního kostela, kam nacisté nejprve vhodili granáty a poté budovu zapálili. Muži ze vsi byli zamčeni ve stodole. Nacisté jim rozstříleli nohy, pak je polili petrolejem a zapálili.

Jeden z přeživších masakru Robert Hebras po více než 68 letech nové německé vyšetřování uvítal, podotkl však zároveň, že mělo přijít dříve. „Mnoho lidí, jichž se to týká, jsou nyní starci jako já, kteří mohli ztratit paměť. Nicméně je dobré, že Německo přijímá odpovědnost za Oradour a že ho tato záležitost stále zajímá,“ dodal.

Oradour zůstal po válce jako memento v témže stavu, v jakém ho německé jednotky zanechaly. Ročně ho navštíví 300 tisíc lidí. Novou vesnici postavili poblíž, dnes v ní bydlí dva tisíce lidí.

2 minuty
Německo obnoví vyšetřování masakru v Oradouru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 4 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 11 hhodinami
Načítání...