„Děkuji všem.“ Pontifikát Benedikta XVI. se uzavřel

Vatikán - Pontifikát Benedikta XVI. ve 20:00 vypršel. Začalo tak období prázdného papežského stolce, takzvaná sedisvakance. Bude trvat do zvolení nového papeže, které se očekává v nejbližších dnech či týdnech. Benedikt odpoledne odletěl z Vatikánu a naposledy udělil krátké požehnání věřícím v Castel Gandolfo, kde stráví následující měsíce.

Ve 20:00 se na znamení konce pontifikátu uzavřela brána letní rezidence, ze stožáru na budově byla zároveň spuštěna papežská vlajka. Příslušníci Švýcarské gardy, která má na starosti ochranu hlavy římskokatolické církve, opustili svá stanoviště. O bezpečnost emeritního papeže se už stará vatikánská policie.

Poutník, který se vydal na poslední etapu své pozemské cesty

Benedikt XVI., který bude napříště označován jako „emeritní papež“, večer ještě naposledy jako nejvyšší představitel katolíků věřícím z okna papežského letního sídla požehnal. V krátké promluvě slíbil, že nadále bude ze všech sil usilovat o blaho církve, i když už nebude papežem, ale „pouhým poutníkem, jenž se vydává na poslední etapu své pozemské poutě“. „Děkuji a dobrou noc, děkuji všem,“ řekl na závěr promluvy.

Co bylo a co bude

Z Říma papež odletěl vrtulníkem krátce po páté hodině odpoledne, zakroužil nad Vatikánem a během necelé čtvrthodiny přistál nedaleko Castel Gandolfo. Odlet i přílet helikoptéry s papežským znakem doprovázelo vyzvánění zvonů. U letní rezidence Benedikta vítaly jásající zástupy s papežskými vlajkami.

Dobrovolná rezignace papeže je v moderních dějinách převratnou událostí, jelikož v posledním více než půltisíciletí byl pro všechny pontifiky poslední den v úřadě zároveň i jejich posledním dnem života.

Kardinál Miloslav Vlk:

„Toto konkláve nebude tak krátké jako při volbě Benedikta. Ale domnívám se, že do Velikonoc bude papež zvolen. Je to v rukou kardinálů, kteří se poprvé sejdou v pondělí. Budou hovořit o situaci v církvi a problémech v církvi. Jakmile bude v Římě plný počet kardinálů, rozhodnou o začátku konkláve. V tuto chvíli ještě žádné datum není.“

Benedikt XVI. se rozloučil s kardinály, na Velehrad nepřijede

Rozloučení s kardinály bylo Benediktovou poslední oficiální akcí v hlavním papežském sídle. Kardinály vyzval, aby při volbě nového pontifika spolupracovali jednotně „jako orchestr“, v němž lze dosáhnout „dohody a harmonie“. Benedikt XVI. slíbil svému budoucímu nástupci „bezpodmínečnou úctu a poslušnost“. Podle prvních komentářů potvrdil tak snahu zažehnat obavy před rozepřemi na mocenském vrcholu církve, kdy budou existovat vedle sebe nový a bývalý papež.

Slova se na začátku ceremonie ujal děkan kardinálského sboru Angelo Sodano, který Benediktovi poděkoval za jeho papežskou činnost. S každým z kardinálů se pak papež osobně rozloučil. Byli mezi nimi i kardinál Miloslav Vlk a pražský arcibiskup Dominik Duka. Kardinálu Vlkovi řekl, že se nezúčastní červencových oslav 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velehradě.

Kardinálové na vatikánském loučení s papežem Benediktem XVI.
Zdroj: ČT24

Benediktovou rezignací začíná sedisvakance

Rezignací papeže začne období takzvané sedisvakance, tedy prázdného stolce. Církev v té době bude formálně vést kardinál komoří Tarcisio Bertone, který také bude organizovat svolání konkláve a řídit volbu nového papeže. Ta by se mohla odehrát už v první polovině března, neboť Vatikán usiluje o to, aby církev měla nové vedení ještě před začátkem Velikonoc, nejdůležitějších křesťanských svátků. Veřejnost se o úspěšné volbě dozví díky bílému kouři vycházejícímu z komína Sixtinské kaple.

Před novým papežem stojí úkol najít pozici církve ve 21. století. „Nový papež by měl konsolidovat situaci v církvi, narušenou konfliktem v kardinálském kolegiu či mravnostními skandály“, řekl ve studiu ČT24 religionista Ivan Štampach.

Australský kardinál Pell papežův odchod odsoudil

Australský kardinál George Pell, který je nejvyšším představitelem římskokatolické církve ve své zemi, dnes veřejně kritizoval odstupujícího Benedikta XVI.; vyčetl mu, že svým krokem církev destabilizoval a že tím zkomplikoval postavení svého budoucího nástupce. Tak otevřená kritika z úst vysoce postaveného náboženského činitele je velmi výjimečná.

Benediktovu rezignaci označil Pell za nebezpečný precedens, který by v budoucnu mohl vést část církevních špiček k tomu, aby v případě nesouhlasu s novým papežem ho přinutily k odchodu. Podle Pella tím byla vážně narušena tradice, podle níž papežovo působení končilo jeho smrtí.

Podle Pella nebylo vládnutí církvi Benediktovou „silnou stránkou“. „Dávám přednost někomu, kdo církev může vést a trochu ji sjednocovat,“ řekl australský kardinál v televizi. Papežovi vyčetl zejména aféru Vatileaks, při níž se dostaly na veřejnost a na internet interní dokumenty Vatikánu svědčící o mocenských intrikách v římské kurii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...