Praha - Žaloba na Václava Klause se dostala na stránky téměř všech světových deníků, což není u českých událostí zrovna obvyklé. V zahraničí si všímají hlavně prezidentské amnestie jako příčiny pro žalobu. Prezident by se neměl chovat jako monarcha, připomněl americký deník International Herald Tribune. A zaujal i fakt, že se něco takového v Čechách stalo poprvé, a otázka, co žaloba udělá s českým právním systémem. „Je to poprvé, co prezident v této mladé demokracii musí čelit takovýmto tlakům,“ píše Wall Street Journal.
Na vlně lidové nespokojenosti s amnestií pro vysoce postavené úplatkáře byla sice na českého prezidenta Václava Klause podána ústavní žaloba pro velezradu, ale ve skutečnosti „není vyloučeno, že si s Klausem vyrovnávají účty nespokojenci s jeho politikou vůči Evropské unii,“ napsal dnes ruský server pravda.ru.
Pravda.ru: V každé době se trestali ti, kdo nekráčeli s davem, a EU není výjimkou
„Finále více než dvacetileté Klausovy politické dráhy se zdá být pošramoceno. Člověk, který byl deset let prezidentem, pět let premiérem a čtyři roky předsedou sněmovny, zjevně počítal s tím, že odejde s vysoko vztyčenou hlavou,“ konstatoval komentátor ruského deníku. Upozornil přitom na klady Klausovy činnosti: prakticky ukázkové reformy při přechodu od socialismu ke kapitalismu, pokojný a civilizovaný rozvod se Slovenskem i to, že „na mezinárodní scéně zněl Klausův hlas hlasitěji, než by obvykle příslušelo hlavě malé země s deseti miliony obyvatel.“ Ale na Klausovy zásluhy nebrali jeho odpůrci ohled, poznamenává pravda.ru.
„Vzniká otázka, zda to není záměr, a nikoli náhoda, že z velezrady obviňují člověka, který se v posledních letech nebál jít proti 'generální linii' v EU. Stačí si vzpomenout, že Klaus byl v roce 2009 jediný z evropských prezidentů a premiérů, který si úporně nepřál podepsat základní dokument EU, Lisabonskou smlouvu, (…) je naprosto možné, že EU podněcovala proevropsky naladěné senátory k tomu, aby Klausovi uštědřili úder. Přece se v každé době trestali ti, kdo nekráčeli s davem, a EU není výjimkou,“ píše pravda.ru.
Zahraniční tisk se věnuje i tomu, co taková amnestie pro bývalého prezidenta znamená. „Na odchodnou dostal prezident symbolickou facku,“ myslí si International Herald Tribune. Za trest pro prezidenta, který dlouhodobě polarizoval českou společnost, považují žalobu i New York Times. Zároveň ale připomínají, že ani případné odsouzení nebude mít pro samotného Klause, který v úřadě tak jako tak končí, velké následky. Mnohem větší váhu přisuzuje deník působení případného odsouzení na příští prezidenty, kteří budou nejspíš opatrnější a jejichž role tak bude spíše ceremoniální.
O významu žaloby pochybuje i slovenský deník SME. „Soud určitě nestihne rozhodnout do čtvrtka, kdy Klausovi končí funkční období. I kdyby ho soud označil vinným, nemělo by to velký význam pro praktickou politiku,“ píše SME.
Süddeutsche Zeitung: Skandální amnestie osvobodila řadu velkopodvodníků
Süddeutsche Zeitung píšou, že důvodem podání žaloby je „skandální masová amnestie, kterou neochvějný konzervativec vyhlásil na Nový rok a která osvobodila mimo jiné řadu údajných finančních akrobatů a velkopodvodníků“. „Zkrátka přišly nejen desítky tisíc vkladatelů, kteří tím ztratili právo na náhradu škody, nýbrž všech deset milionů občanů země,“ píše komentátor německého listu. „Neboť svrchovaný akt zvůle je tnutím do základu právního státu, jehož budování je po konci komunismu i tak dost obtížné,“ poznamenal list.
BBC: Klaus je jako moderní jazz, buď ho milujete, nebo nenávidíte
BBC ale připomíná, že šance žaloby na úspěch je spíše malá. „Žaloba je spíše výrazem velkých emocí, které vzbudila prezidentská novoroční amnestie,“ uvádí BBC, který během včerejška Václavu Klausovi věnoval hned dva články. Pozastavuje se i nad tím, do jaké míry Klaus polarizuje českou společnost. „Václav Klaus je jako moderní jazz, buď ho milujete, nebo ho nenávidíte,“ píše BBC a dodává, že z muže ekonomické transformace se Klaus v průběhu času změnil spíše v politika spojeného s korupčními skandály.
Die Welt: Klaus platí za svůj euroskeptický postoj
Německý deník Die Welt si všímá jiného z motivů pro žalobu na Václava Klause, a sice nepodepsání Lisabonské dohody. Českému prezidentovi se jeho protievropská rozhodnutí možná nakonec nevyplatí, upozorňuje Die Welt a připomíná, že pokud by byl Klaus odsouzen, nemohl by znovu kandidovat na prezidentskou funkci. „Odsouzení by Klausovi zavřelo cestu k další kandidatuře,“ píše německý deník.
O odejmutí možnosti být zvolen jako o trestu pro Klause spekuluje i poská Gazeta Wyborcza. Nejenže by nemohl kandidovat znovu na prezidenta, ale, což je podle deníku pravděpodobnější, nemohl by se účastnit ani voleb do europarlamentu v roce 2014.
Žaloba na prezidenta není ve světě výjimkou
- Nejnověji čelil žalobě přede dvěma měsíci slovenský prezident, na nějž podala opozice žalobu za to, že nejmenoval parlamentem zvoleného kandidáta na funkci generálního prokurátora. Slovenští senátoři ale podání žaloby neschválili.
- Naopak litevský prezident Rolandas Paksas byl z funkce v roce 2004 sesazen, žalovali ho za únik utajovaných informací a neoprávněnou obnovu litevského občanství ruskému podnikateli.
- Dokonce z 19 bodů porušení ústavy byl obviněn rumunský prezident Traian Basesku, parlament ho ale funkce zbavil jen dočasně, v referendu prezidenta později podpořilo 75 % Rumunů.
Soudní procesy s hlavami států zažila v posledním čtvrtstoletí většina kontinentů. V drtivé většině případů šlo ale o zcela jiné situace než teď v České republice. Zatímco Václavu Klausovi teoreticky hrozí ztráta renty a konec možnosti znovu kandidovat, v arabském světě, Asii a Africe padaly i ty nejpřísnější rozsudky - ovšem hlavně nad dlouholetými diktátory.
Naposledy si svůj trest za roli na potlačování demonstrací vyslechl svržený egyptský prezident Husní Mubarak. O tvrdosti rozsudku málokdy pochyboval i před sedmi lety, když před bagdádský mimořádný tribunál předstoupil svržený irácký diktátor. „Soud se rozhodl odsoudit Saddám Husajna al Madžída k trestu smrti oběšením,“ prohlásil tehdy Raúf Abdul Rahmán, předseda iráckého tribunálu.
Ještě větší pozornost přitáhl v roce 1999 proces s americkým prezidentem, přestože za zatajování poměru se stážistkou Monikou Lewinskou hrozilo Billu Clintonovi v uvozovkách jen odvolání. Nakonec ho zachránilo pouhých 17 senátorských hlasů.
Za posledních dvacet let stanulo před soudem celkem 16 prezidentů. Nejčastěji kvůli korupci a zneužívání pravomocí. Vlastizrada je zcela výjimečné obvinění - trest za ni padl jen dvakrát: ve Rwandě a na Tchajwanu.
