Halabdža - Jeden z nejhorších chemických útoků proti civilnímu obyvatelstvu v moderní historii má na svědomí vláda iráckého prezidenta Saddáma Husajna. V posledním roce irácko-íránské války - přešně 16. března 1988, zaútočila irácká letadla s chemickými zbraněmi na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic. Výsledkem bylo na 5 tisíc mrtvých a 10 tisíc zraněných, z velké části žen a dětí. Mezinárodní humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) označila útok za genocidu.
Řezník Kurdů vydal rozkaz k nejhoršímu chemickému útoku
Chemický útok na Halabdžu, ležící asi 240 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a 15 kilometrů od íránské hranice, byl spojen s likvidační operací Anfál (Kořist), kterou vedl írácký režim proti Kurdům. Na severu Iráku tehdy v letech 1987-1988 zahynulo přes 180 tisíc osob.
Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, přezdívaný „řezník Kurdů“ či „chemický Alí“, útok na Halabdžu nařídil z pozice ministra vnitra a obrany. Následně byl za tento útok odsouzen k trestu smrti a v lednu 2010 popraven. Irák poté v březnu 2010 uznal masakr v Halabdže za akt genocidy. Saddám Husajn byl ale popraven již v prosinci 2006 za masakr 148 šíitů v Dudžailu v roce 1982.
Nad městem se vznášely žluté mraky
Podle svědků začaly chemické nálety na Halabdžu 16. března 1988 v podvečer a trvaly asi pět hodin. Nad městečkem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky 50 metrů. Při útoku byl pravděpodobně použit hořčičný plyn a nervové plyny jako sarin, tabun a VX.
Alí Hasan Madžíd
První zprávy o masakru se do světa dostaly od íránských novinářů. Jedny z prvních fotek pořídil íránský fotograf Káve Golestan, který byl scénami ve městě naprosto šokován. „Život ve městě zamrzl, zastavil se. Vypadalo to jako zastavený film. Viděl jsem úplně nový typ smrti. V kuchyni jednoho domu jsem viděl mrtvou ženu, která stále držela v ruce nůž, kterým předtím krájela mrkev. Spolu s ostatními novináři jsme odváželi zraněné do nemocnice. Jedna dívenka mi v našem voze umřela v náručí,“ vyprávěl.
USA nejprve obvinily Írán, později byla prokázána vina irácké vlády
Američané původně z útoku vinili právě Írán, později byla ale prokázána vina irácké vlády. Při procesu Saddám souhlas s užitím chemických zbraní v Halabdže popíral, nicméně se objevilo několik dokumentů, které to potvrzují. Například v roce 1987 žádala irácká zpravodajská služba povolení od prezidenta k užití hořčičného plynu a nervových plynů proti Kurdům. Další dokument obsahoval Saddámovu odpověď, která nařizovala armádě vzít v potaz možnost „náhlého útoku“ při použití takových zbraní. A vnitřní zpráva irácké vojenské rozvědky potvrdila, že dostala souhlas k použití „zvláštních zbraní“ proti Kurdům.
Město bylo poté takřka kompletně kontaminováno, včetně vodních zdrojů a půdy. Zatímco v době útoku zde žilo na 80 tisíc obyvatel, o 15 let později o 30 tisíc méně. Ve městě jsou údajně stále ještě neobjevené masové hroby.
25 let po chemickém útoku na Halabdžu